Alzheimerova nemoc je odpovědna za více než polovinu případů demence. Demenci odborníci považují za tichou epidemii. Ve věku 62,5 roku se vyskytuje u 0,7 % populace, ale každých pět let se její výskyt zdvojnásobuje. Výskyt samotné Alzheimerovy choroby se zdvojnásobňuje ještě rychleji než prostá demence – každých 4,5 roku. V České republice postihuje demence několik desítek tisíc lidí, což klade značné nároky na rodinné příslušníky, zdravotnictví i pečovatelskou službu a sociální ústavy. A populace stárne…
Co je stařecká demence
Demence. Vědci hovoří o epidemii konce tisíciletí. Přesto si závažnost problematiky málokdo uvědomuje. Čísla jsou ale alarmující. Různé výzkumy ukazují, že určitým stupněm demence je postiženo 4 – 8 % seniorů. Zatím se farmaceutické firmy činí a přicházejí s novými preparáty. Mnoho z nich zmírní určité příznaky a ulehčí osud pečujících. Zatím ale nebyl vynalezen žádný lék, který by demenci léčil.
O co se vlastně jedná: o úbytek intelektových schopností, který může začínat nenápadně prostým a stále častějším zapomínáním. Již zpočátku jej však mohou doprovázet některé změny chování, jež může být pak překvapivě nevhodné a budící u neinformovaných pohoršení. Je to chování, jaké by u postiženého dříve nikdo neočekával.
Jaká je příčina tohoto stavu? Jedná se o poškození mozkové tkáně v důsledku buď degenerativního procesu, nebo vlivem nedostatečného cévního zásobení. Mezi nejčastější příčiny demence počítáme Alzheimerovu chorobu
Dědičné příčiny?
Mongoloidní děti (Downův syndrom), pokud se dožijí 30-40 let, mají podle odborníků v mozku stejné změny jako lidé zemřelí na Alzheimerovu nemoc. Domnívají se, že jde o poruchu spočívající ve vadné tvorbě a ukládání bílkovin v určitých orgánech těla, zejména mozku. Je prokázáno, že tato bílkovina, vytvářená popleteným genem (vlohou) dědičné hmoty, se postupně mění na zvláštní látku, zvanou amyloid, která se ukládá do struktur mozku a poškozuje tak jeho funkci.
Vyšší riziko s věkem
V mozcích starých lidí bez příznaků Alzheimerovy nemoci – tedy projevů demence – se najdou tytéž anatomické změny jako v mozcích osob středního věku s projevy této nemoci. Věk tedy představuje pouze vyšší riziko výskytu onemocnění. Kdyby se nalezl lék zastavující vývoj – anatomické změny – Alzheimerovy nemoci v mozku, dost možná by šlo o lék prodlužující život.
V mozcích zemřelých na Alzheimerovu nemoc se našla vyšší koncentrace hliníku, neví se však, zda jde o důsledek či počátek nemoci. Vyšší obsah v mozcích byl tam, kde byl větší obsah hliníku v pitné vodě. Preventivně bychom proto neměli užívat k přípravě jídel hliníkové nádoby.
Léčení?
Bohužel lékaři dosud nedokážou zastavit průběh Alzheimerovy nemoci, snad pouze v některých případech zpomalí její průběh.
- Moderní medicína dokáže již zvládnout některé dílčí projevy Alzheimerovy nemoci Zkoušejí se léky ovlivňující látkovou přeměnu acetylcholinu – tj. přenašeče nervového vzruchu v buňkách mozku.
- Z preventivních léků lékaři doporučují provitamín A, E a C vitamín .
- Z přípravků zelené lékárny se stala populární látka zvaná Koenzym Q 10, neboli ubiqui-non, což je vlastně zapalovač rozněcující v okamžiku potřeby palivo buněčných elektráren neboli mitochondrií.
- Přípravek Ginseng Ortis (výtažek z nejméně šestiletých rostlin všehoje léčivého doplněný o vitamín E a včelí mateří kasičku) zlepšuje svěžest paměti.
- Jako doplněk je vhodný i Lecithin forte (želatinové kapsle s 1200 mg v jedné kapsli) obsahující směs fosfolipidů, zlepšující látkovou přeměnu mozkových buněk.
- Součástí prevence by měla být i psychorelaxační cvičení, například i v podobě jógických meditací, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, vynechání kouření a pravidelný spánek.