Mezi jedno z nejčastějších onemocnění, které se v naší populaci běžně vyskytují, patří angíny. Představují skoro deset procent z celkové pracovní neschopnosti. Angína je – řečeno odborně – zánětlivé onemocnění lymfatické tkáně v oblasti hltanové branky. Podle postižení části mízní tkáně lékaři rozlišují záněty mandlí patrových, nosohltanové mandle nebo postranních lymfatických pruhů v hltanu.
Není angína jako angína
Nejčastěji jsou angíny způsobeny bakteriemi, méně často viry a zřídka je jejich původ plísňový nebo jiný.
- Viry a bakterie se obvykle přenášejí přímým kontaktem s nemocným člověkem při běžné mluvě nebo požitím infikovaných potravin.
- Plísňové angíny se nejvíce vyskytují u osob celkově oslabených.
- Samostatnou kapitolou jsou těžké angíny, které doprovázejí jako vedlejší příznak jiné závažné celkové choroby.
K nakažení člověka významně přispívá oslabení jeho organismu, stres, nedostatek vitamínů a prochlazení.
Příznaky angíny
Podle míry postižení mízní tkáně lékaři také rozlišují několik stupňů angíny. Od nejběžnějšího kataru, který se projevuje jako zarudnutí, přes typické povlaky až po těžké formy spojené s tvorbou blan a hnilobným rozpadem.
- Nejtypičtější a klasickou formou angíny je zánět patrových mandlí s tvorbou povlaků.
- Začíná typickými příznaky celkového zchvácení organismu.
- Objevuje se horečka, mrazení těla, třesavka, bolesti hlavy a dochází i k celkové schvácenosti organismu.
- Začíná bolest v krku při polykání, pacientovi je cítit z úst a trpí zvýšenou tvorbou slin.
- Příznakem místních komplikací může být i ztížené otevírání úst.
- Prakticky vždy dochází ke zduření mízních uzlin pod úhlem dolní čelisti.
- U virové angíny bývají mandle prosáklé, zarudlé, při infekční mononukleóze jsou zase pokryté tvarohovitými povlaky a u streptokokového zánětu se objevují bílé povláčky, které místy splývají.
Léčba angíny
Léčení angíny je nezbytné věnovat náležitou pozornost, a to především pro možnost vzniku místních a celkových komplikací. K léčbě patří, kromě klidu na lůžku, také hojnost tekutin, léků snižujících teploty a proti bolestem, hlavně však antibiotika. Jsou v maximální dávce nasazována hned od začátku onemocnění. V současné době je možný výběr z různě působících antibiotik, která se liší spektrem účinků, způsobem dávkování a možností aplikace – od nejznámějšího penicilinu až po antibiotika cefalosporinové řady.
Pacienti by měli ve svém vlastním zájmu dodržovat léčebný režim, který jim lékař doporučil. Zachovávání klidu na lůžku není samoúčelné, je totiž třeba pomoci organismu, aby se mohl s infekcí dobře vypořádat. Pozornost věnujeme také užívání antibiotik, která si bereme přesně tak, jak lékař určil. V žádném případě bychom neměli ukončit léčbu předčasně, třeba jen proto, že se začínáme cítit lépe.