Pěstování lilkovitých rostlin – hlavně okurek rajčat a paprik –  to není jen radost ze sklizně. Té předchází nekonečný boj proti slimákům, plísním, roztočům, sviluškám, mšicím a dalším škůdcům či chorobám.  Nejčastěji zahrádkář sáhne po nějakém průmyslově vyráběném speciálním přípravku na hubení škůdců nebo prevenci proti chorobám. Většinou jde o jedovaté látky. Pokud však dodrží ochrannou lhůtu, která je uvedena na obalu či v návodu k použití, neměly by plody kontaminovat.

Jinou možností je biologická ochrana paprik a jiné zeleniny.

Paprika k nám přišla ze dvou směrů

Traduje se, že za papriku vděčíme samotnému Kryštofu Kolumbovi jako objeviteli Nového světa, neboť díky němu se Evropa seznámila s „indiánskou medicínou“, jíž není nic jiného než paprika. Je to pravda jen částečně, protože kořeninové druhy papriky dorazily na starý kontinent ze dvou opačných směrů:

  1.  a to jako “indiánský pepř” od západu
  2. a jako “turecký pepř” od východu.

Tehdejší pojmenování svědčí o tom, že jako první byly známé pálivé druhy papriky a nynější kořeninová sladká paprika vznikla později. Papriky patří k druhům zeleniny nejvíc pěstovaných i u nás.

Papriky jsou náchylné k chorobám a škůdcům

Během celého vegetačního období papriky je třeba regulovat výskyt  plevelů, chorob a škůdců. Proti chorobám a škůdcům provádíme chemickou ochranu vždy večer, nikdy ne za slunečního svitu. Velice přesně dodržujeme předepsané koncentrace a ochranné doby přípravků.

  • Velmi důležitá je hlavně ochrana proti listovým mšicím, které přenáší virové choroby. Před mšicemi ochrání rostlinu například Pirimor 25 WG, Vaztak, Actellic, Karate 2,5 EC.
  • Před třásněnkami Actellic  SB, Vaztac, Vertimec.
  • Na svilušky účinně zabírá Mitac 20 HF, Omite 570 EW, Talstar 10 EC.
  • Molice zneškodní Applaud 25 WP
  • a slimáků zbaví například Vanish slug pellets, ale přípravků na hubení slimáků stále přibývá.

Alternativou k použití pesticidů v regulaci škodlivých činitelů ve sklenících a fóliovnících je biologická ochrana, jejíž používání se v současnosti stále více rozmáhá.

Biologická ochrana paprik

Značné škody na skleníkových rajčatech, okurkách a paprikách působí drobná 1-1,5 mm velká bílá muška, molice skleníková. Její larvy přisedlé na listech a připomínající malé oválné štítky hubí parazitická vosička Encarsia formosa, která do nich klade vajíčka.

  • Parazitované larvy molic nalepené na kartičkách se zavěšují ve skleníku na rostliny, na nichž se dále rozmnožují.
  • K ničení molic se též vyvěšují ve skleníku žluté lepové desky, na něž se létající molice chytají.

Larvy třásněnek, z nichž především třásněnka západní je nebezpečným škůdcem skleníkových rostlin (je velká 1-3 mm a do roka má až 15 generací), úspěšně hubí dravý roztoč Amblyseius cucumeris. Ve skleníku se umisťuje preventivně brzo zjara, dříve, než se třásněnky masově rozmnoží.

Proti svilušce chmelové, která kromě okurek, paprik a jiných rostlin pěstovaných ve skleníku napadá při teplém a suchém počasí i rostliny pěstované volně na záhonech, se používá dravý roztoč Phytoseiulus persimilis.

Paprikám nesvědčí společnost okurek a rajčat

Skleníky se většinou používají na pěstování rajčat, paprik a okurek. Problém je však v tom, že rajčata potřebují v kořenech přiměřenou vláhu, ale suché listy, a jakmile teplota překročí 28 stupňů Celsia, tak se neopylují (musí se dostatečně větrat). Okurky chtějí vláhu v kořenech a suché listy, ale snáší i větší teplo. Paprika chce teplo, ale přitom dostatečně vlhko. Takže pěstovat tyto tři druhy zeleniny pohromadě je náročné.

Choroby a škůdci paprik

  • Durman obecný je nejen jedovatá, ale také nebezpečný v  místě svého výskytu. V zemědělství škodí i tím, že hostí četné choroby a škůdce brambor, rajčat, papriky, tabáku a jiných kulturních lilků.
  • Mšice a molice ve sklenících škodí hlavně sáním rostlinných šťáv a přenosem virových chorob. Napadají rajčata, okurky, papriky a okrasné květiny.
  • Papriky také mohou trpět nedostatkem vápníku. Projevuje se to tak zvanou suchou nekrózou (hnědé až černé ostře ohraničené skvrny na koncích plodů). Výskyt je možné omezit postřikem rostlin speciálním hnojivem s vápníkem.
  • Papriky napadá také plíseň okurková. Preventivním opatřením je ošetření některým povoleným preventivním přípravkem například Bravo 500, Dithane DG, Kuprikol 50 – měďnaté přípravky účinkují i na bakteriální skvrnitost.
  • Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) patří mezi velmi vážné škůdce brambor, a to především v teplých oblastech, kde může během vegetace vytvořit až dvě generace. Vedle brambor může tento škůdce napadat i ostatní lilkovité rostliny, jako jsou rajčata, paprika, lilek baklažán a další. Nejvíce škodí larvy III. a IV. vývojového stádia.

 

Ilustrační foto: pixabay.com