Cypřiš je stálezená dřevina, která roste ve formě stálezeleného keře nebo stromu. I když je jeho domovina hlavně v teplejších oblastech, některé druhy cypřišů mohou být pěstovány za určitých podmínek i v našich klimatických podmínkách. Pro pěstování v našem pásmu jsou spíše vhodné cypřišky. Cypřišky lépe přezimují, proto je někteří odborníci doporučují jako vhodnější pro výsadbu u nás, než cypřiše. V některých spíše populárních než naučných článcích bývají cypřiše a cypřišky zaměňovány. Většina laických pěstitelských dotazů pod pojmem cypřiš častokrát míní cypřišek.
Cypřiš? Vhodnější je cypřišek
Cypřiš (Cupressus L.) může růst jako solitérní strom, a nebo lze cypřiše vysazovat do řady, kdy tvoří přírodní předěl v krajinném útvaru. Cypřiše mají typickou vysokou a zeštíhlenou siluetu. Porosty cypřišů jsou charakteriským obrazem některých jižních států (na obrázku cypřiše v Toskánsku). Cypřiše se vyskytují v různých druzích.
Pro pěstování v našich klimatických podmínkách jsou podle odborníků vhodnější cypřišky. Mají podobnou stavbu jako cypřiše. Na exponovaných místech v různých částech zahrady nebo parku upoutávají pozornost nevšedním až bizarním růstem, bohatými, často až k zemi rostoucími větvemi a rovněž zajímavým zbarvením jehlic nejen v době vegetace, ale i v zimě. Do větších zahrad lze vysazovat druhy a odrůdy s vyšším bujnějším růstem, v menších zahrádkách a předzahrádkách dáváme přednost nepříliš vzrůstným výpěstkům, jež ani v dospělosti nebudou zabírat příliš místa.
Odrůdy cypřišků
- Zejména jako solitéry se hodí některé odrůdy cypřišku Lawsonova, jenž je domovem v jihovýchodní části Oregonu až po severozápadní Kalifornii. Patří k nim například Chamaecyparis lawsoniana Alumii, v dospělosti pět až sedm (10) metrů vysoký a dva až tři metry široký, se vzpřímeným úzce kuželovitým růstem, u mladých rostlin s vystoupavými, u starších rostlin s odstávajícími větvemi a četnými hustými větvičkami. Má šupinaté, modrozelené, později spíše šedomodré jehlice. Tento pěstiteli oblíbený cypřišek prospívá na slunných až od slunce odkloněných stanovištích v přiměřeně vlhké, ale i sušší písčitou humózní, třeba i kamenité či hlinité kyselé až alkalické půdě. Nesvědčí mu pouze čistě písčitá nebo vysloveně jílovitá půda a malá půdní i vzdušná vlhkost. Do velkoměst a do průmyslových oblastí se znečištěným ovzduším se příliš nehodí.
- V podobných podmínkách docela dobře prospívá další odrůda cypřišku Lawsonova nazvaná Alumii Gold. Je to pohledná konifera se vzpřímeným úzce kuželovitým růstem do výšky čtyři až pět metrů a do šířky jeden až dva metry. Má vystoupavé větve, četné husté větvičky a šupinaté, hustě nahloučené žlutozelené jehlice, jež v době rašení mají zlatožlutou barvu. Má stejné požadavky jako odrůda Alumii a také podobné užití jako solitéra nebo v malých skupinkách.
- Odrůda Columnaris je pět až sedm (10) m vysoký a dva až tři metry široký jehličnan se vzpřímeným úzce sloupovitým růstem, tenkými vzpřímenými větvemi a hustými vzpřímenými větvičkami. Má šupinaté, hustě nahloučené, ocelově modré, později spíše modrošedé jehlice. V porovnání s odrůdou Alumii se vyznačuje užším sloupovitým růstem, vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost a chráněné stanoviště, hlavně před zimním větrem. Je jedním z nejlepších úzce rostoucích jehličnanů, vhodných i do malých zahrádek.
- Další odrůda cypřišku Lawsonova uváděná do obchodu pod jménem Ellwoodii je nižší, pouze dva až tři metry vysoká a jeden až 1,5 metru široká konifera se sloupovitým až široce kuželovitým růstem, hustými vystoupavými větvemi a četnými větvičkami s trochu převislými špičkami. Má více jehlicovité až šídlovité ocelově modré až šedozelené listy. Roste pomalu a má stejné požadavky na polohu a půdu jako odrůda Alumii. Je vděčná za chráněné stanoviště.
Informace v obdorné literatuře
O pěstování cyřišků v okrasných zahradách se lze vše dozvědět v naučně populárních publikacích známého českého odborníka Ing. Čestmíra Böhma, z nichž byly rovněž čerpány naše informace o cypřišcích.
Foto: sxc.hu