V současné době již nepostradatelné se pro meteorology staly snímky družicového systému Meteosat, Meteorological Satellite. Také Česká republika využívá programu a zařízení Meteosat, které pro Evropu zprostředkovává evropská nadnárodní organizace Eumetsat. Systém Meteosat pracuje od konce 70. let minulého století. V současné době jsou snímky geostacionárními družicemi pořizovány co patnáct minut.
Mapa a ukazovátko už nestačí
Je to jako v každém vědeckém oboru: na současnou meteorologii jsou kladeny současné nároky. Prognózy, krátkodobé i dlouhodobé předpovědi, vyhodnocování a podobně už dávno nejsou jen výsledkem pozemního pozorování a měření. A ani meteorologická situace už není prezentována pouze kreslenými synoptickými mapami. Meteorologové používají nejmodernějších technologií, k nímž patří i ty „kosmické“. Jsou to například i snímky pořizované z tak zvaných geostacionárních družic.
Meteosat: Meteorologický satelit
Pro meteorologické potřeby evropských států slouží družicový systém Meteosat, který provozuje nadnárodní společnost Eumetsat. V názvech se objevují zkratky anglických slov Meteorological a Satellite.
Družice systému Meteosat se na orbitu nacházejí na relativně „stálém“ místě, a to jedna nad průsečíkem nultého poledníku a rovníku a druhá, která je posunuta o devět a půl stupně východní délky. Odtud pravidelně snímají Evropu, Afriku, západní Asii, část jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu.
- Geostacinonární družice (GEO, Geostationary Earth Orbit) se nacházejí v takové výšce, aby se jejich oběžná dráha shodovala s otáčením Země. Je to asi 36 tisíc kilometrů nad zemským povrchem. Z této „neměnné“ polohy mohou snímat nepřetržitě stále stejnou konkrétní oblast.
Družice počasí nepředpoví
I když je systém družic Meteosat dokonalou soustavu v dané době nejmodernějšího zařízení, jedná se o systém záznamový a přenosový. Družice sama o sobě počasí předpovědět nedokáže.
Meteorologické družice předávají informace o stavu atmosféry v aktuálním čase (momentální situace). Co se s vývojem techniky mění a zlepšuje, je schopnost a přesnost zobrazení, měření či popisu. Tato data musí už zpracovat lidé – meteorologové. Zanášejí je do numerických modelů, které teprve mohou spočítat vývoj počasí.
- Družicové snímky zobrazují rozvoj bouří, polohu cyklon a front a jiných atmosférických jevů. Čím přesnější jsou družicové údaje o stavu atmosféry, tím přesnější budou moci být předpovědi počasí.
- Při dlouhodobém využívání mohou meteorologové pozorovat klimatické změny v nejrůznějších částech světa, a to včetně ubývání vegetace.
- Mohou sledovat, zaznamenávat i vyhodnocovat mnoho jiných jevů, které na první pohled s meteorologií ani nesouvisí – například přenos telekomunikačních signálů.
Odborníci předpokládají, že éra rozvoje možností meteorologických družic ještě zdaleka není ukončena.