Zařadit člověk do nějaké pomyslné „škatulky“, skupiny, v níž budou lidé podobného typu – tak takové snahy byly již ve starověkém Řecku. Někdy ve čtvrtém století před Kristem vypracoval řecký lékař Hippokrates metodu, podle níž rozdělil lidi do čtyř skupin temperamentu. Stabilní a introvertní jedinci se dostlali do skupiny označené jako flegmatici. Kdo je flegmatik? Jací jsou flegmatici?
Hippokratova teorie se stala klasikou
Hippokratés z Kósu (460 př. n. l. – 377 př. n. l.) se domníval, že temperament člověka ovlivňuje převládající tělní tekutina:
- krev,
- hlen,
- žlutá žluč
- a černá žluč.
Tuto teorii později převzal a rozvinul Galénos a stala se na dlouhá staletí klasickou.
Flegmatika ovládá flegma
Převládající tělní tekutinou flegmatiků měl být hlen (řecky flegma). Flegmatik je člověk, který se umí ovládat.
- Je obezřetný, rozvážný, spolehlivý, smířlivý, mírumilovný, vyrovnaný, klidný až lhostejný.
- Flegmatikovo prožívání je povrchní.
- Věci, události a okolnosti bere tak, jak přicházejí. Nehloubá o nich, nediskutuje o nich, nesnaží se je změnit.
- Nepříjemnosti ho příliš nezasáhnou a příjemné věci ho nijak zvlášť nepotěší.
- Se situací kolem sebe se dobře vyrovnává, problémy řeší s chladnou hlavou i srdcem.
- Ale to neznamená, že by se ho nepříjemnosti vnitřně nedotkly. A nezapomene na ně. Jen je snáší „bez mrknutí oka a změny výrazu v tváři“ .
Někdy se flegmatik přirovnává k chameleonovi. Ale ne pro pro schopnost změnit barvu podle prostředí, ale pro nepohnutý výraz bez změny v tváři. Flegmatika nic nevyvede z rovnováhy. Neurologicky má „slabý vzruch a silný útlum“. City nedává najevo.
Život a práce s flegmatikem
Flegmatik bývá konzervativní, nemá rád ve svém okolí změny. Nerad se rozhoduje, nerad konkrétně vyslovuje „pro/proti“, „ano/ne“. Neumí projevit zájem, nadšení, brání se zodpovědnosti.
Na druhou stranu je flegmatik nejméně konfliktní ze všech čtyři typů osobnosti. Se všemi dokáže vyjít dobře. Dokáže splynout s kolektivem, ale nevadí mu být sám. Nedá se nikým přemluvit, dotlačit k nějaké závadové činnosti. Úkoly řeší postupně, systematicky bez zmatků. Nedělá si o ničem zbytečné iluze a není přehnaný optimista. Dokáže udržet klid kolem sebe působí jako zprostředkovatel a řešitel problémů. Nehádá se, neuráží lidi jiného smýšlení. V pracovním kolektivu bývá všemi oblíbený.
Temperament podle Hippokratovy typologie
- Sangvinik, člověk plný krve – podle latinského výrazu sanguis,který znamená krev. Sangvinik je podle Hippokrata dobrosrdečný, přátelský, otevřený a schopný dialogu. Je velmi pracovitý, tolerantní a energický.
- Výbušný cholerik má zase v těle mnoho žluči, tedy cholé. Proto není radno ho příliš dráždit. V záchvatu hněvu se může dopustit chyby, která by mrzela jeho i druhou stranu. Je až přehnaně energický, ale schopný nadřízený dokáže jeho potenciál využít v práci, a tím ho „udržet na uzdě“.
- Flegmatik je člověk lhostejný a pomalý. Takový člověk je pro vedoucího opravdovým oříškem, protože přesvědčit flegmatika o správnosti společného cíle a získat ho pro něj, to je pomalu nad lidské síly. S flegmatikem se proto na manažerských místech není možné setkat. Jeho nezájem o cokoli by mohl nakazit zbytek týmu a veškerá dosavadní práce by byla k ničemu. Také setkání s melancholikem nepatří mezi ta, která by člověka aktivizovala k velkému pracovnímu výkonu.
- Melancholik na okolí působí svojí skleslostí a těžkomyslností. Nikdy ho člověk nesmí začít litovat, protože tím by mu jen poskytl příležitost pro další nepříjemné deprese. Jeho pracovní výkonnost klesá úměrně počtu kapek deště. Od podzimu až do jara je s ním tedy těžké pořízení. Ale ani vlahé letní večery mu příliš nepřidají. Za každých okolností si dokáže najít důvod pro „filozofování“, a tedy nicnedělání.
Ilustrační foto: pixabay.com