„Slovenská Fitzgeraldová“, tak se v šedesátých letech 20. století říkalo žilinské rodačce Heleně Blehárové. Milovníci swingu mají její jméno spojeno s brněnským Orchestrem Gustava Broma. A jen pamětníci a znalci historie české populární hudby vědí, že to byla Helena Blehárová, kdo byl prvním československým interpretem songu použitého v Renčově filmu Rebelové. „Akáty šumí, když padá déšť…“ natočila Helena Blehárová v roce 1967. Kariéra Heleny Blehárové ovšem nestála na tomto jediném hitu. Rejstřík její umělecké činnosti byl mnohem širší.

Helena Blehárová:Talent od útlého věku

Zpěvačka Helena Blehárová pochází ze slovenské Žiliny, kde se narodila 28. června 1943.

Pěvecký talent se u ní projevil hned v dětství. Když byla v  první třídě, učitel si všiml jejího hlasu a zařadil ji do školního sboru. Ze sboristky se brzy stala sólistka.

„Velká škola života“

I když zpěv milovala, nikdy ji nenapadlo, že by se jím mohla živit profesionálně. Po maturitě na gymnáziu nastoupila na zdravotnickou nástavbu a zpívala ve volném čase. Byla zpěvačkou poloprofesionální kapely Acryl Combo tvořené převážně studenty chemie (odtud název komba). Repertoár kapely stál na jazzu a swingu, hlavně na písních Duka Ellingtona a hlavně Elly Fitzgeraldové. Interpretace náročných jazzových skladeb, to byla „velká škola“ pro začínající zpěvačku, jak sama Helena Blehárová později uváděla.

Ze Žliny do Brna

V létě roku 1962 se jejich kapela účastnila v Bratislavě celostátního kola soutěže umělecké tvořivosti. Na pódiu vynikali. Tehdy si výkonů Heleny Blehárové povšiml jeden z porotců – saxofonista Orchestru Gustava Broma Zdeněk Novák. Ještě v době konání soutěže na ni upozornil Gustava Broma.

Brněnský slavný kapelník zpěvačce hned nabídl angažmá – jako nástupkyni Jarmily Veselé. Už v září se Helena Blehárová stěhovala do Brna. V té době nemohla tušit, že se Brno stane jejím druhým domovem. V době působení v Bromově kapele získala značnou posluchačskou oblibu.

Léta největší popularity

  • V letech 1964 – 1968 studovala na brněnské konzervatoři operní zpěv u profesorky Weinbergerové.
  •  S Orchestrem Gustava Broma se zúčastnila mimo jiné prvního ročníku Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, zpívala ve Velké Británii, Polsku a Spolkové republice Německo.
  • Kromě jazzu se věnovala rovněž hlavnímu proudu populární hudby, v němž se nejvýrazněji prosadila nahrávkami Qui decepti amore a českou verzi původního hitu Nancy Sinatrové Sugar Town, nazvanou Š-š-š, kterou česky otextoval Jan Šimon Fiala.
  • V hudebním vydavatelství Supraphon vydala na padesát singlů,
  • natáčela s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a dirigentem Josefem Vobrubou,
  • vystupovala na festivalech (mimo jiné na  Bratislavské lyře, bulharském Zlatém Orfeovi, MIDEM v Cannes).
  • Hostovala v Semaforu a v Rokoku. Podle svých slov vážně uvažovala o stálém angažmá v Rokoku. V té době tam již působila Marta Kubišová a Václav Neckář. Nakonec si torozmyslela. Místo ní přišla Helena Vondráčková.

Pozvolný ústup ke komonějšímu bystupování

Začátkem sedmdesátých let navázala spolupráci s Orchestrem Československé televize a dirigentem Václavem Zahradníkem.

Stále častěji vystupovala v komorních recitálech. Z povědomí nejširší veřejnosti pomalu ustupovala.

Odborníci a hudební kritici ji však stále oceňovali pro jazzovou vokální interpretaci, dobrou hlasovou techniku, vysokou muzikálnost a improvizační schopnosti. Helenu Blehárovou řadili na evropskou jazzovou a swingovou špičku.