Žena nejen krásná, ale nevšedně krásná. Herečka vynikajících kvalit, příjemného hlasu uplatňovaného v recitaci i zpěvu. Představitelka noblesních a graciezních ženských postav. Učitelka-moderátorka televizního kurzu francouzštiny. Tak se do paměti diváků zapsala česká herečka Irena Kačírková.
Dobrý původ se změnil ve špatný
Irena Kačírková se narodila 24. března 1925 v Praze. Mladí však prožila v Ostravě, kde měl její otec prosperující kožešnictví. Otec byl rodilý Vídeňák, Irenina matka se narodila v německém Norimberku.
- Dobře zajištěná rodina nijak nebránila přání mladé gymnazistky stát se herečkou. První zkušenosti s divadlem získala od svých 18 let v Českém divadle moravskoslezském v Ostravě.
- Po maturitě byla přijata ke studiu na dramatické oddělení státní konzervatoře. Vlivem změn ve školství se konzervatoř transformovala v Divadelní akademii múzických umění, takže Irena Kačírková dokončila v roce 1949 DAMU s vysokoškolským diplomem.
To už ovšem byla „jiná“ doba a živnostenský statut její rodiny byl přitěžující. Bylo jasné, že se „světovou star“ přes svůj vzhled a nadání Kačírková nestane.
Divadlo, film, televize, dabing, recitace…
První angažmá Ireny Kačírkové bylo v pražském Realistickém divadle. Tam setrvala krátce (1949 až 1950). Poté nastoupila do Městských divadlech pražských, kde zůstala až do konce své umělecké dráhy (1950-1984).
- Irena Kačírková se svou typologií nehodila pro ztvárnění dělnic a družstevnic, jak žádala doba. Nebyla z těch důvodů obsazována do soudobého českého repertoáru. Režiséři ji proto obsazovali do klasického světového repertoáru, často komediálního ražení. Pro muzikálnost byla často obsazována také do muzikálů.
- S filmem to bylo podobně. Kolchoznici by jí nikdo neuvěřil, ale jako princezna Drahomíra v pohádce Byl jednou jeden král (1954) mohla svůj vzhled a grácii dokonale uplatnit.
Odmítla spolupráci s StB
„Padesátá léta byla zároveň dobou největšího politického tlaku, který kdy Irena Kačírková zažila. Nebylo to přímé odstavení od práce jako později, v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tentokrát na ni přímo útočila Státní bezpečnost. Snažila se ji získat pro spolupráci – inteligentní, krásná herečka, která uměla tři jazyky, by se jí hodila jako donašečka. Na spolupráci nikdy nepřistoupila,“ uvádí se na serveru Česká-slovenská filmová databáze (ČSFD).
První československý klip
Irenu Kačírkovou s Josefem Bekem obsadil režisér Ladislav Rychman v roce 1962 do historicky prvního československého videoklipu Dáme si do bytu. Irena Kačírková v něm uplatnila svůj vrcholně elegantní vzhled, zpěvní projev a pohybovou kulturu.
Starci na chmelu a Perchta
Režisér Rychnam (s nímž Kačírková – tehdy již rozvedená nějakou dobu tvořila pár) ji dal roku 1964 roli v dalším kultovním díle – v muzikálu Starci na Chmelu. To byla asi jediná příležitost, kdy byla Irena Kačírková oblečena do pracovních kalhot. Její učitelka je ovšem i v „modrácích“ nažehlená, upravená a i z filmového plátna „vonící“.
O rok později ji čekala další národem nezapomenutá role, titulní, i když rozsahem ne příliš velká, a to Perchta z Borštejna v satirické komedii Bílá paní (1965).
Irena Kačírková pracovala v rozhlase a dabingu, recitovala (Viola, Lyra Pragensis), v Laterně magice se věnovala moderování, pracovala pro Československou televizi.
V soukromá bez žádných skandálů
Soukromý život herečky nebyl nijak bouřlivý. Na serveru ČSFD se uvádí: „Vdala se za scénáristu J. A. Novotného, jemuž v roce 1952 porodila dceru a o tři roky později se s ním rozvedla. Od rozvodu už si stálého partnera nenašla“ . Dcera Kristýna Novotná o matce napsala životopisný román.
Normalizace: Konec iluzí i smysluplné práce
„Přišel rok 1968 a s ním i sovětská invaze, která znamenala konec pokusu o svobodu i konec kariéry Ireny Kačírkové. Filmovat nesměla, v televizi mohla hrát jen malé a záporné role. Např. v seriálu „30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA“ jí byla nabídnuta malá záporná role bývalé buržoazní paničky a jak říká její dcera, vzala ji ráda, protože mohla v rámci této role říct nahlas a do televize, co si o komunistickém režimu myslí,“ uvádí ČSFD. Kupodivu ji bylo umožněno vést spolu s herečkou Marií Drahokoupilovou televizní kursy francoužštiny, což v době tuhnoucí normalizace (1975) působilo opravdu paradoxně.
- Počátkem osmdesátých let postihla Irenu Kačírkovou zhoubná choroba. Přesto hrála až do své smrti v roce 1985, kdy zemřela v 60 letech. V paměti diváků nestačila skutečně zestárnout, odešla krásná a elegantní.
Irena Kačírková: Filmografie
1947 Tři kamarádi – Zdeňka Hanušová
1947 Alena
1948 Svědomí – Vlasta
1954 Návštěva z oblak – Alena
1954 Byl jednou jeden král… – Drahomíra
1954 Severní přístav – Tesařová
1954 Cirkus bude! – Marie
1956 Nevěra – Sylvie
1956 Kudy kam – Růžena
1957 Případ ještě nekončí – dr. Kafková
1958 O věcech nadpřirozených – Martička Karasová
1958 Dnes naposled – Magda Řeháková
1959 Tři tuny prachu – zpěvačka
1959 Zkouška pokračuje – Káťa Müllerová
1959 Letiště nepřijímá – Hochmanová
1960 Laterna magika II – konferenciérka
1963 Ikarie XB 1 – Brigita
1964 Starci na chmelu – profesorka
1964 Povídky o dětech (1. povídka) – učitelka
1965 Pět miliónů svědků – Faltysová
1965 Bílá paní – titulní role
1972 Svatba bez prstýnku – matka Aleny
1984 Sladké starosti – Šimonova matka
Zdroj: S využitím hesla na serveru ČSFD; tabulka filmografie Wikipedie
Ilustrační grafika: pixabay.com