Doslova každý v našich zeměpisných podmínkách má zkušenosti s mouchou. A pro většinu lidí nejsou tyto zkušenosti nijak příjemné. Mouchy jsou bohužel jedním z „geniálních“ živočišných druhů, jejichž neporazitelnost tkví zejména ve skvělé schopnosti rozmnožování. Jedna samice mouchy domácí naklade denně 100 – 150 vajíček. Nad deseti mouchami mávne každý rukou, zvláště když si poletují v prostoru okolí stájí, ale je třeba si uvědomit, že za týden už bude much dobrá tisícovka a dál bude počet jedinců stoupat geometrickou řadou. 

Mouchy přenášejí více než 50 různých onemocnění jako například mor, salmonelózy, coli-infekce a další. Mouchy nebudou nikdy zcela vymíceny. Jejich populace je příliš početná a jsou příliš schopné se adaptovat.

Život mouchy

Moucha domácí (Musce domestica) začíná svůj život jako drobné vajíčko, které je mnohem menší než kovová špendlíková hlavička. Samička je klade na kopy smetí, do hnoje, mezi zbytky jídel a podobně.

Do 24 hodin se z vajíček vylíhnou beznohé průsvitné larvy a za další necelý den vyrostou tak, že je jejich málo pevná a roztažitelná kůžička neudrží. A tak praskne, larva vyleze ven a naroste na ní nová. Tento zajímavý proces se opakuje během tří dnů celkem třikrát.

Teprve čtvrtého dne larva změní barvu na špinavě bílou a zaryje se do země. Tam se za tři dny vytvoří v kukle pruhovaný trup, tři páry noh, jeden pár žilkovaných křídel a fasetové oči. Pak kukla praskne a na svět vyleze moucha. Za chvíli jí oschnou křídla a je připravena ke svému třítýdennímu až měsíčnímu pobytu na tomto světě.

Deset dní stačí k pohlavní zralosti mouchy

  • Vývoj od vajíčka k dospělé mouše trval necelých deset dnů. Ta je pak připravena k okamžitému dalšímu rozmnožování.
  • Pokud je to samička, naklade za méně než jeden týden svoji první dávku 10 i více vajíček, kterou opakuje po desetidenních přestávkách.
  • Za sezonu, přibližně od poloviny dubna do září, založí moucha domácí devět generací.
  • Z jednoho páru much by se za tu dobu zrodilo 335 932 200 000 potomků.

Potrava mouchy

Hlavní starostí dospělé mouchy je potrava. Pochutnává si se stejnou zálibou na hnijících odpadcích a jiné špíně či drobcích. Zvláště ji »přitahují« sladké potraviny a syrové maso. A létá přímo od jednoho druhu potravy na druhý.

Stavba těla mouchy

  • Celé tělo je pokryto jemnými hustými chloupky a podobné má i na nohou a křídlech.
  • Kromě toho má na nohou patky z lepkavých chloupků. Ty jí umožňují lézt po hladkých površích či po stropu. Jimi však také sbírá a přenáší tisíce choroboplodných zárodků z jedné potraviny na druhou.
  • Mimoto její ústní ústrojí se skládá ze dvou měkkých masitých lalůčků na konci sosáku; nemá žvýkací ústrojí. Proto může pojídat například kostky cukru pouze tehdy, když je sosákem navlhčí. Vypustí z úst kapku tekutiny z potravy, které předtím strávila.

Mouchy, přenašeči chorob

Moucha domácí přechovává více než třicet druhů choroboplodných zárodků. Na jejím těle může být až pět milionů bakterií. Jediná moucha domácí může nakazit celou domácnost. 

Mouchy jsou stěhovavé, uletí snadno dvacet i třicet kilometrů. Proto nepomůže, když je budeme jednotlivě ničit, budou-li nedaleko smetiště, popelnice plné zbytků, kde se budou rodit nové po milionech.

  • Moucha domácí má přirozené nepřátele, které musíme co nejvíce podporovat. Jsou to pavouci, ale i ropuchy a ještěrky.
  • Především však chraňme ptactvo. Poblíž hnojiště bychom měli chovat co nejvíce domácích opeřenců, jako například slepic, neshazovat vlaštovkám hnízda a podobně.

Víte proč…

… moucha tak často přešlapuje v kapce tekutiny nebo na kousku potravy? Prostě proto, že ji ochutnává, a to pomocí chloupků na konečcích noh. Těmito detektory rozeznává cukry, aminokyseliny, soli aj. Teprve když jídlo rozpozná, vysune k němu sosák. Může se živit v jakékoli poloze a na jakémkoli podkladě díky přilnavým polštářkům. Na každé noze má dva a mezi nimi je umístěn senzor – citová brva.