Bezplatní dárci krve jsou po určitém počtu odběrů oceňování plaketami MUDr. Jana Janského. Kdo byl Jan Janský a proč je jeho jméno spojováno s dárcovstvím krve? Doktor Jan Janský byl český lékař, o němž se říká, že odhalil „tajemství krve“. Takový název nese i legendární film Martina Friče, který zachycuje klíčové momenty ze života jednoho z nejznámějších českých vědců – Jana Janského.
Jan Janský: Klikatá cesta ke krvi
Jan Janský je jeden z nejslavnějších českých lékařů. Třebaže jeho „parketou“ byla neurologie a psychiatrie, světových výsledků dosáhl také v oboru hematologie. Do českých dějin vstoupil coby objevitel čtyř základních krevních skupin. K převratnému objevu se Janský dostal náhodou při studiu vztahu mezi duševními poruchami a srážlivostí krve.
Domácí a zahraniční studia
Jan Janský (psáno s krátkým –a-, na což nositel jména často upozorňoval) se narodil 3. dubna 1873 v rodině obchodníka na Smíchově.
- V roce 1892 vystudoval smíchovské akademické gymnázium.
- Po maturitě nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde patřil k premiantům.
- V rámci jednoroční vojenské služby absolvoval dva semestry medicíny v Innsbrucku.
Z původně plánované chirurgické praxe u profesora Kyselky sešlo. Uplatnění našel až v Kateřinské ulici („u Kateřinek“)u profesora Kuffnera na psychiatrické klinice, která na přelomu 19. a 20. století neměla příliš vědecké renomé a nesla neoficiální punc „pavědy“. Janský se nedal odradit a věnoval se své práci s vědeckým zápalem a erudicí.
„Ve svých pracích se ukázal jako bystrý pozorovatel a kritický posuzovatel. Navazoval na tradici české psychiatrie, která tehdy stavěla na výsledcích získaných vyšetřovacími metodami somatické medicíny. Vedle vědecké a didaktické činnosti se uplatnil i mimo kliniku. Byl soudním znalcem z psychiatrie a jeho posudky přispívaly k vážnosti oboru u soudu,“ uvádí se v hesle Jan Janský v české verzi Wikipedie. Janský studoval soudobou vědeckou literaturu, snažil se pacienty zaměstnávat smysluplnou prací jako součástí jejich terapie.
Tajemství krve
Jak se stalo, že aktivní psychiatr začal bádat na poli hematologie? Odpověď pro laiky lze nalézt v knize Tajemství krve (Vladimír Neff), podle ní režisér Martin Frič natočil v roce 1953 stejnojmenný film. V databázi ČSFD je film přes jeho stáří vysoce ceněn 81% diváckých hlasů. “ Příběh o doktoru Janském a jeho krevních skupinách by měl patřit mezi základní znalosti každého člověka. Snímek samotný pak zaslouží vysoké hodnocení…..Jako ukázka filmařského umu, jako argument, že ne všechny filmy z 50. let byly agitky, a hlavně pro strhující výkon Vladimíra Ráže a Zdeňka Štěpánka ! (3.7.2012, nick papyrosaurus)“
Vysvětlení se najde také na stránkách Radia Praha:
„Při záchraně jedné z pacientek, která se pokusila o sebevraždu, provedl úspěšně oficiálně zakázanou transfuzi krve. V roce 1905 se dozvěděl, že praktický lékař v Černošicích při podobném zákroku neuspěl, i když dítěti podal krev matky. Janského ona neodhadnutelnost výsledku transfuze přivedla k myšlence, že mohou být vlastnosti krve závislé na duševním zdraví člověka. V případě sebevraždy byl dárcem psychicky vyrovnaný muž, zatímco v Černošicích žena šílená úzkostí.“
Zdroj: www.radio.cz
Nebyla to náhoda, ale výsledek systematické práce
Doktor Janský odebíral svým pacientům a personálu několik kapek krve, které nechal vzájemně reagovat. Postupně klasifikoval tři krevní skupiny. Krev jednoho z pacientů se však srážela se všemi ostatními vzorky. Během výzkumu zjistil, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř skupin. Odhalil existenci do té doby neznámé čtvrté krevní skupiny (dnes označované jako AB), o čemž informoval české lékaře na přednášce v roce 1906. Výzkum shrnul v Hematologické studii u psychotiků, publikované roku 1907 ve Sborníku klinickém.
Víc vědců došlo k témuž cíli
Janského definice čtyř základní krevní skupiny (dnes jsou označovány jako 0, A, B, AB) umožnila provádět transfúze krve bez nebezpečí smrti pacienta srážením krve nevhodného dárce. Za stejný objev (a navíc ještě za odhalení Rh-faktoru) získal Rakušan Karl Landsteiner roku 1930 Nobelovu cenu za lékařství.
- O Landsteinerovi a jeho práci Janský nic nevěděl.
- Landsteiner ve své souborné práci z roku 1910 Janského ostatně také necitoval.
Ke stejným výsledkům jako Janský a Landsteiner dospěli ve stejné době i jiní vědci.
Vrátil se k psychiatrii
Během první světové války nastoupil do služby jako lékař na frontě. Po dvou letech, v roce 1916, byl po prodělaném srdečním infarktu zproštěn služby a vrátil se do vlasti.
Po první světové válce zastával doktor Jan Janský pozici přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Ve světovém měřítku patřil k průkopníkům likvorologie – nauky o mozkomíšním moku. Jeho jméno nese dědičná smrtelná Janského-Bielschowského nemoc, při níž je porušen metabolismus tuků ovlivňující psychomotorický vývoj dítěte v raném předškolním věku. Projevuje se mimo jiné retardací a poruchami koordinace svalstva a vidění.
- MUDr. Jan Janský zemřel 8. září 1921 v Černošicích u Prahy v necelých 50 letech na těžkou srdeční chorobu.
Medaile prof. MUDr. Jana Janského
Medaile prof. MUDr. Jana Janského (též Janského medaile nebo Janského plaketa) je ocenění předávané bezpříspěvkovým dárcům krve. Ocenění je pojmenováno po Janu Janském, českém lékaři a psychiatrovi, objeviteli čtvrté krevní skupiny. Janského plakety jsou udělovány v České republice a na Slovensku. V ČR je uděluje Český červený kříž. Vyšší počty odběrů jsou oceňovány Zlatými kříži ČČK.
Udělované plakety
- Bronzová medaile prof. MUDr. Jana Janského – udělována za 10 bezpříspěvkových odběrů
- Stříbrná medaile prof. MUDr. Jana Janského – udělována za 20 bezpříspěvkových odběrů
- Zlatá medaile prof. MUDr. Jana Janského – udělována za 40 bezpříspěvkových odběrů