Vrba japonská bývá v současné době často a s oblibou vysazována zejména do předzahrádek rodinných domů. Ale jedná se druh okrasného keře či stromku, který ještě tak před dvaceti lety znali jen odborníci nebo pozorní návštěvníci některého arboreta – coby mladý přírůstek. Vrba japonská je atraktivní svými listy, které svou barevností připomínají květy. Její výhodou je rychlý růst, což je žádoucí hlavně v nově zřizovaných zahradách a u novostaveb.
Japonská vrba: Dekorativní a nenáročná
První kultivary vrby japonské (Salix integra Hakuro Nishiki) se do Evropy dostaly až koncem 70. let 20. století.
Na rozdíl od jiných u nás známých vrb (smuteční vrby s převislými větvemi nebo vrby pokroucené), které jsou zajímavé bizarním růstem, vrba japonská zajímá sadaře pro vybarvení listů. Mladé listy vrby japonské mají bělavou, někdy světle krémovou až růžovou barvu, takže působí dojmem rozkvetlého stromu. Toho je využíváno při barevné skladbě zeleně. Protože se jedná o druh v našich podmínkách poměrně mladý, setkáváme s vrbou japonskou hlavně v nově zakládaných zahradách, které mají plnit rekreační funkci. Japonská vrba se dobře vyjímá jako solitér – například v předzahrádce, dekorativně však působí i ve skupině zeleně. Listy ovšem později zezelenají.
Keřík nebo stromek
Japonská vrba může mít tvar keře, většinou je ale stříhána, aby vytvořila korunku. O tu je třeba pečovat. Vrba japonská jako všechny vrby rychle roste, proto je třeba pro pěkný a úpravný vzhled korunku stříhat alespoň dvakrát do roka.
Péče o japonskou vrbu
Japonskou vrbu vysazujeme buď na jaře (březen až květen) nebo na podzim (od října až do zámrazu).
- Když si ovšem koupíme vrbu předpěstovanou v kontejneru, můžeme ji vysadit v kteroukoliv dobu (kromě zimy).
- Vrba japonská není nijak zvlášť náročná na kvalitu půdy, ale při výsadbě můžeme zeminu obohatit o rašelinu.
Bez zálivky se neobejde
- Japonská vrba potřebuje hodně vláhy (je to vrba), proto by měla růst v dosahu zdroje vody pro zálivku – alespoň jednou týdně vydatně zalít, v době sucha i častěji.
- Vrba japonská snáší i vysoké mrazy (přes 30 stupňů), ale bez zálivky se neobejde. Proto je při suché zimě doporučováno občas ji zalít i v zimě.
Řez japonské vrby
Keřovité formy vrby japonské využíváme do skupin nebo k překrytí nepěkných zákoutí. Roste rychle a spontánně. Keřík bude růst kulovitě.
Atraktivnější je ale její stromková forma. Aby vrba tvořila korunku, potřebuje pravidelný řez (střih).
- První stříhání by mělo být razantní, je doporučováno ponechat čtyři nebo pět oček. Vrbu japonskou poprvé řežeme před vyrašením listů. Mladá vrba rychle obrazí novými výhony.
- Druhý řez je možno provádět kdykoliv během vegetace, přičemž řez už nemusí být tak rozsáhlý.
- Potom vrbu stříháme každoročně dvakrát.
- Nově vyrašené výhony mají opět světlou nebo narůžovělou barvu.
- Stříhat a odstraňovat nežádoucí větve je možno i u keříků.