Český herec Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901. Tento vynikající představitel postav úředníků, policejních komisařů, profesorů a po výlce i lidových typů v divadle i ve filmu byl ve 30. letech partnerem Vlasty Buriana. V roce 1954 přijal angažmá v pražském Národním divadle, kde působil až do své smrti. Nezapomenutelné jsou jeho role ve filmech Cesta do hlubin študákovy duše, Škola základ života, Přednosta stanice, To neznáte Hadimršku, U pokladny stál, Třináctý revír, Poslední mohykán, Dovolená s Andělem, Anděl na horách, Dobrý voják Švejk, Cirkus bude a dalších. V televizi pak mimo jiné ztvárnil radu Vacátka v seriálu Hříšní lidé města pražského. Zemřel v roce 1974.
Filmový i divadelní herec
Pro herectví Jaroslava Marvana byl vždy charakteristický věcný, střízlivý a zásadně nevzrušivý přístup k sebe dramatičtější situaci. Pomalá chůze i pohyby a klidná intonace s mnoha zámlkami byly vždy nejnápadnějšími prvky jeho hereckého umění.
Jaroslav Marvan: Životopis
Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 v Praze. „Divadelnické geny“ zdědil po mamince, kterou se v mládí pokoušela zlákat nejedna divadelní společnost, a po strýci, vášnivém ochotníkovi. Dlouho se projevovaly jen při studiu na reálce, kde do umdlení napodoboval kantory (filmy Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše kopírují jeho vlastní studentskou zkušenost). Volné chvilky trávil na zkouškách Husova fondu, jednoho z nejlepších žižkovských ochotnických spolků. Po maturitě na žižkovské reálce nastoupil do Zeměpisného ústavu a krátce nato do Ředitelství pošt. Od roku 1920 pracoval pro tuto instituci jako úředník v Užhorodu. Opuštěný, bez sebemenší znalosti maďarštiny. Pak se zapojil do činnosti místních ochotníků.
První práce u Buriana
Když se po třech letech z Užhorodu vrátil, byl do roku 1926 zaměstnán na poště. Poté nastoupil do trvalého angažmá v Divadle Vlasty Buriana, kde již rok předtím působil jako externista. V té době měl Marvan za sebou sedm let intenzivní ochotnické činnosti. Burian našel v Marvanovi zdatného spoluhráče. Pak Marvan zatoužil po vážných rolích a odešel. Nezadrželo ho ani velkorysé gesto v podobě smlouvy, kterou mu tehdy Burian nabídl: kolonka, kde měla být uvedena výše gáže, zůstala prázdná. Marvan si do ní mohl vepsat, kolik chtěl.
Talent podpořený pílí a pracovitostí
V roce 1939 Jaroslav Marvan zaznamenal osobní rekord: natočil devatenáct filmů. Koncem války byl totálně nasazen a vyráběl krabičky na masti, paradoxně ale v tomtéž roce natočil několik dobrých filmů. Po válce se z velkostatkářů a bankéřů musel přeorientovat na „obyčejné“ lidi. Už ve dvaceti mu všichni hádali mnohem víc, bylo jasné, do jaké kategorie bude režiséry odsouzen.
Nabídku na roli revizora ve filmu Dovolená s Andělem (1951) zprvu rozhořčeně odmítl, netuše, s jakým ohlasem se u nás a ve východním Německu film setká (po druhém díle Anděl na horách se měl točit i Anděl u moře, ale nakonec z něho sešlo).
V roce 1943 se stal členem Divadla vlasteneckého a po rozdělení souboru působil v letech 1950-1954 v Městských divadlech pražských (MDP). V MDP prožil své nejplodnější období, což dokazuje například jeho ztvárnění Falstaffa ve Shakespearových Veselých paničkách windsorských, Argana v Moliérově Zdravém nemocném atd. Po odchodu z MDP nastoupil do Národního divadla, kde setrval do své smrti.
Od počátku své herecké dráhy byl Jaroslav Marvan jedním z nejobsazovanějších filmových i televizních herců. Do povědomí televizních diváků se například zapsal jako rada Vacátko v seriálu Hříšní lidé města pražského. Marvan zemřel 21. května 1974.
Jaroslav Marvan
- Narozen 11. 12. 1901 ve znamení Střelce
- Zemřel 21. 5. 1974
- Rodiče: Leopold, poštovní doručovatel. Marie, v domácnosti.
- První filmová role: V němém filmu Falešná kočička řídil dopravu na jedné z pražských křižovatek (1926)
- Poslední role: Noc na Karlštejně (1973) – purkrabí
- Ocenění: Národní cena za film Katakomby, Státní cena za film Bylo to v máji, zasloužilý umělec, Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, národní umělec
- Vztah k práci: Workholik. Na kontě měl na 200 filmů, 500 divadelních inscenací a 100 televizních her. Cokoliv bravur ně zahrál – ministra i zedníka. Nikdo nepoznal, že je nešika, co doma nezatluče hřebík. Nikdy se nenaučil řídit auto.
- Vztah k ženám: Jaroslav Marvan byl jen jednou ženat, jeho žena „Márinka“ s ním oddaně kráčela životem skoro padesát let. V pětapadesáti se zamiloval do mladé herečky Aleny Jančaříkové, ale byl příliš konzervativní, a by své bezdětné manželství ukončil. Fakt, že se stal otcem nemanželské dcery, byl vnímán jako nemravný, na deset let mu pozastavili udělení titulu národní umělec.
- Angažmá: Divadlo Vlasty Buriana (1924- -1943), Divadlo na Poříčí (1943-1944), Městská divadla pražská (1944-1945), Divadlo na Vinohradech (1945-1953), Národní divadlo (1953-1974).