Jehovisté

Svědci Jehovovi je náboženská společnost rozšířená po celém světě od sedmdesátých let 19. století. Uvádí se, že v současné době je na světě asi něco přes šestnáct milionů lidí, kteří se k jehovismu hlásí jako ke svému náboženství. Odhaduje se, že u nás se k aktivním  jehovistům hlásí kolem šestnácti tisíce lidí. Svědci Jehovovi, jehovisti, jsou známi především svou misijní činností mezi nejširší populací a tvrdými zásadami, jejichž dodržování striktně vyžadují. Největší boom šíření myšlenek svědků Jehovových byl u nás zaznamenám po roce 1993, kdy společenství získalo zákonnou registraci. Na našem území však společnost působila už za první republiky.

Jehovisté: Dnes už nikoho nepřekvapují

Hlavně v polovině devadesátých let se s jehovisty setkal každý. Pohybovali se ve dvojici, byli všeho věku a vždy přísně konvenčně až „okázale“ nemoderně oblečeni. Na nejrůznějších místech se dávali do řeči s kýmkoliv, kdo podle jejich odhadu právě nikam nepospíchal.

Po prvních neutrálních, vstřícných a zdvořilých větách následovala nezbytná otázka: “Čtete bibli?” Jestli se v tem moment oslovený neotočil a neutekl, jestliže se s nimi dal do řeči nebo dokonce se nechal strhnout k diskusi, stal se předmětem jejich misijní činnosti. Když se diskutující z přívalu propagace víry svědků Jehovových vymanil, většinou si odnášel náruč tiskovin s dokonale připravenými texty oslavující pouze učení a způsob života jehovistů. V polovině devadesátých let byla invaze jehovistů tak mocná, že se snažili proniknout i do domácností a když byli odmítnuti, po krátkém čase zvonili neodbytně zase.

Jednalo se o řadové členy sekty, kteří takto působí na celém světě. Tímto způsobem vykonávají tak zvanou polní neboli kazatelskou službu. V současné době už nejsou jehovisté tak agresívní. Ale vidíme je stále: na velkých nádražích, v areálech nemocnic, před velkými obchodními domy… Už neoslovují, mlčky stojí a do výše hlavy zvedají své již dobře známé časopisy – třeba Strážní věž nebo Probuďte se. Dnes si jich už nikdo nevšímá a málokoho zajímají. Přesto se uvádí, že u nás mají jehovisté na 16 tisíc aktivních stoupenců.

Konec světa přežijí jen neodevzdavnější

Účelem zmíněné služby je povinnost každého člena strávit předepsaný počet hodin návštěvou u lidí a šířením učení svědků. Přitom je jedno, koho osloví. Důležité je splnit stanovený počet hodin
týdně a zajistit si tak přežití pro případ, že by přišel armagedon neboli konec světa, jenž přežijí pouze ti neodevzdanější členové sekty, kteří potom budou žít na novém, lepším a bezproblémovém světě.

Členové se musí vyhýbat:

• alkoholu,
• drogám,
• předmanželskému sexu,
• oplzlým řečem, a musí ctít autoritu.

Proti těmto zásadám nelze nic namítat. Ale další povinnosti jsou přinejmenším sporné. Jehovisti nesmí:

• zdravit vlajku,
• zpívat státní hymnu ani školní písně,
• volit či být zvoleni,
• slavit Vánoce,
• Velikonoce,
• narozeniny a další svátky,
• být vůdcem fanoušků nebo královnou krásy,
• účastnit se tanečních zábav,
• školních či divadelních představení,
• sexuální, branné, výtvarné a hudební výchovy,
• vědeckých výzkumů,
• mít známosti mimo církev
• a přijímat transfuzi krve.

Na své členy působí důkladně promyšlenými psychickým nátlakem. Sezení jehovistů se konají několikrát týdně, jejich úkolem je udržovat členy církve či sekty v neustálém transu, takže téměř nemají šanci vymanit se z jejího vlivu. A kdyby přece, přichází metoda zastrašování.

Pro získání nových členů se užívá velmi dobře propracovaná technika manipulace. Nejlepší příklad se opět nabízí u Svědků Jehovových, kde existuje dokonce výuka manipulace, nazývaná Teokratická škola služby.

Informovat děti

Zvolit si příslušnost k nějakému společenství je svobodná vůle každého dospělého člověka. Velké nebezpečí ale hrozí dětem – nejvíc ve věku dospívání, kdy mají nejsilnější potřebu vymanit se z mainstreamu, dělat něco jiného, než rodiče a jiné dospělé autority.

Nejlepší prevencí je od školního věku děti s vírou a metodami  jehovistů seznamovat.

1. Prolistovat s nimi některé jejich časopisy,
2. ozřejmit dětem, k čemu mají články jehovistů vést.
3. Vysvětlit jim, co je psychická manipulace.
4. Seznámit děti s životními zásadami jehovistů

Když si na takový úkol rodiče netroufají, je třeba požádat o  to někoho blízkého – prarodiče, příbuzné. Protože zanedbání řádné informovanosti dětí by se později mohlo vymstít – na dětech samotných.