Učitelé dějepisu nikdy neměli tak příhodnou dobu k tomu, aby žákům vysvětlili podstatu a dopady událostí v únoru 1948, jako je konec druhé dekády 21. století. Uplynulých skoro sedmdesát let je rozděleno mezníkem roku 1989. To není tak vzdálené datum, aby si žáci na konkrétních příkladech ze svých rodin a svého okolí nedokázali představit, jaké to muselo být, když v roce 1948 komunisté podnikatelům doslova sebrali soukromý majetek. Když je k odevzdání “klíčů” od podniku, firmy, statku, dílny donutili někteří jejich dělníci pod pohrůžkou smrti. S puškami, samopaly, revolvery. Jediných jejich “oprávněním” byla červená páska na rukávu a s písmeny LM – Lidové milice. Lidové milice vznikly v rozporu s právními předpisy a jejich vyzbrojení vojenskými zbraněmi bylo protiprávní.

Lidové milice: Ozbrojená pěst dělnické třídy

Lidové milice vznikly a existovaly podle rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství v rozporu s právními předpisy a jejich vyzbrojení vojenskými zbraněmi bylo protiprávní. Nikdy nebylo upraveno žádným zákonem.

Lidové milice – ozbrojení vybraní jedinci, tvořili nezákonné a protiprávní dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Komunistická strana byla rozhodnuta prosadit svou moc všemi prostředky.

Lidové milice – produkt i pojistka „únorového vítězství“

Fenomén „Lidové milice“ asociuje z historického hlediska “Vítězný únor” 1948. Lze dokonce mluvit o souvztažnosti obou jevů a říci, že Lidové milice, to je „únor“, a „únor“, to jsou Lidové milice. „Únor“ je zrodil a milice se staly jednou ze základních pojistek toho, aby politické výsledky „února“ byly trvalé.

Puntíkaté milice

Smyšlená alegorie pro lepší pochopení “Vítězného února” a úkolu Lidových milicí

Abychom co nejlépe pochopili celou tragédii událostí, které pak byly dalších 40 let nazývány “Vítězným Únorem 1948”, přenesme se do současnosti.

Dejme tomu, že se pan Novák rozhodl v roce 1990 založit si živnostenský list a začít podnikat jako kovoobráběč. Z rodinných úspor si koupil starší stroj a začal shánět první zakázky.

Brzy se ukázalo, že má-li stačit požadavkům zadavatelů, musí inovovat strojové zařízení. Pan Novák zastavil domek a vzal si úvěr. Rodina si musela na čas utáhnout opasek, ale splatili.

Práce přibývalo, pan Novák rozšířil dílnu a poskytl v ní práci a výdělek čtyřem lidem. Tím se stal zaměstnavatelem se všemi povinnostmi.

Syn pana Nováka vystudoval strojní inženýrství, dcera obchodní akademii. Byly to obory vybrané tak, aby potomci byli v podniku platní – z původní dílny se stala rodinná firma. V roce 2005 dostal mladý inženýr Novák inovativní nápad, který si nechal patentovat. Firma se stala subdodavatelem velké továrny. Novák a syn postavili novou moderní výrobní halu. Dělníky nepropustil ani v době krize.

V té době už měli 25 zaměstnanců. Jenže začaly jiné problémy. Ačkoliv si u Nováků zaměstnanci vydělávali dobře – dosahovali průměrný plat – někteří měli pocit, že dostávají málo. Pan Novák má jistě víc než oni, když si mohl postavit tu novou halu, koupit nové stroje a mít o třídu lepší vůz, než oni. A mladý Novák si postavil dům.

Nejvíc reptali sympatizanti politické strany Puntíkatých – uklízečka, řidič ještěrky a dva dělníci ze skladu. Strana Puntíkatých stále vyzývala dělníky, aby požadovali víc peněz, ale za poloviční pracovní dobu, celodenní stravu zdarma a dva měsíční platy ročně navíc. A ještě další sociální výhody. Samozřejmě z kapsy rodiny Novákových.

Pak Puntíkatí vyhráli volby. A za týden do prostoru firmy Novák a syn nakráčeli všichni čtyři nespokojenci. Na rukávě měli puntíkovanou pásku, v rukou namířené samopaly. Vešli k Novákům do pracovny.

“Dejte nám klíče od hlavního vchodu, přístupová hesla do všech počítačů a k bankovním účtům, klíče od všech aut,karty a jejich  PIN,” řekl řidič ještěrky a uklízečka “cvičně” pokropila jednou dávkou roh místnosti.

“Co si to dovoluje, okamžitě volám policii,” byl pan Novák šokován.

“Policie půjde s námi, máme vládu ve svých rukou,” přistoupil skladový dělník k dceři pana Nováka a namířil na ni revolverem. “Jsme Puntíkatá milice. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Jsou nás tisíce a právě v tuto chvíli vyháníme z podniků, dílen, firem, továren všechny vykořisťovatele – majitele a přebíráme jejich majetek do svých rukou. Nadále bude i tahle firma patřit všem lidem. Já tady budu ředitelem, sestra uklízečka a bratři skladníci budou mými náměstky. Kdo nás neposlechne, bude zastřelen. Kdo od zítřka vstoupí do firmy, bude zastřelen. Jestliže neodevzdáte všechen soukromý majetek, budete popraveni. Zítra sem přijde celá jednotka bratrů z Puntíkatých milicí a bude celý objekt hlídat se samopaly v ruce.”

Nový ředitel-ještěrkář – nechal odvézt strojní zařízení do sběru, výroba se změnila na odlévání sádrových trpaslíků. Sympatizanti bývalé výroby a Novákových přišli o práci.

Část dělníků dostala zbraně a vytvořila jednotku PM. Byli vojensky vycvičeni ve střelbě, dostali méně práce, víc peněz a výhod. V trpaslíkárně hlídali všechno: od pracovní morálky po názory zaměstnanců. Továrnu ve vrátnici střežil příslušník PM stále se zbraní u pasu.

Pan Novák šel do vězení, dostal 15 let nucených prací v uranových dolech. Všechen jeho majetek, i majetek jeho potomků, byl zabaven. Synův patent byl prodán za vagón rýže do asijské země.

 

  • To byla pohádka. Skutečnost byla daleko horší. O majetek přišli naprosto všichni soukromí podnikatelé. Lidové milice jako neoficiální armáda Komunistické strany Československa byly straně kdykoliv k použití proti civilním lidem až do roku 1898.

 

Ilustrační foto: pixabay.com