Označení lymfom se používá pro zhoubné nádory, které se vytvoří v lymfatických uzlinách, v okolí velkých krevních cév nebo v lymfatických tkáních, které se nacházejí v oblasti jater, sleziny nebo střev. Lymfom se nejprve projeví zduřením mízních uzlin. Včas zahájená léčba lymfomů bývá úspěšná.

Lymfom: příznaky

Prvním příznakem lymfomů je zduření a zvětšení lymfatických uzlin. Postižený je může v některých případech sám nahmatat jako bulku v místech, kde jsou mízní uzliny uloženy: na krku, pod pažemi (v podpaží) či v tříslech. Nahmatání bulky nebolí. V počátku je bulka malá a trvrdá (i když pružná) a tlakem se pohybuje. V případě, že je bulka už větší, pohybovat s ní nelze, je přirostlá. Někdy bulky mění velikost (mohou se zmenšit) nebo i vymizí, což ale není způsobeno tím, že by se ztratila, ale může se objevit v jiné lymfatické tkáni. Proto je třeba každé zjištění bulky a zduření mízních uzlin oznámit lékaři, aby dojít k důkladnému vyšetření a včasnému zahájení léčby.

Celkové příznaky někdy matou

Kromě zduřelých lymfatických uzlin může mít onemocnění lymfomem další celkové příznaky.

  • Postižení mají změněnou tělesnou teplotu, která je kolísavá – přechází od večerní horečky k normální teplotě, aniž by si postižený vzal nějaký lék na snížení teploty,
  • dále trpí nočním pocením,
  • nemají chuť k jídlu,
  • ztrácejí na váze,
  • cítí stálou únavu,
  • mají bledou pokožku, protože onemocnění provází ztráta červených krvinek, z čehož vzniká anémie.
  • Některé lidi s lymfomem může trápit svědění kůže nebo kožní vyrážky.

Velkým nebezpečím pro včasné rozpoznání je, že se tyto příznaky objevují i u mnoha jiných onemocnění, někdy banálních, takže jim postižený nevěnuje pozornost. Po vypití alkoholu někteří lidé pociťují bolest ve zvětšených uzlinách, která však opět vymizí.

Lymfomy, které nenahmatáme

Lymfomy, které člověk sám nemůže nahmatat, obvykle začnou tlačit na okolní tkáně. Lymfomy v břiše a v malé pánvi mnohdy rostou bez povšimnutí, protože jsou pacietem samým příznaky připisovány jinému onemocnění.

  • Jestliže se lymfom začne vyvíjet v mízních uzlinách v hrudníku, postižený pociťuje na hrudníku bolest, špatně se mu polyká, je dušný, má kašel. V některých případech může docházet k otokům krku a obličeje (při pociťovaném napětí) a k výskytu viditelných modrých žil, jimiž se tlačí krev z utlačovaných míst do srdce.
  • Lymfomy v břišní dutině mají poměrně neurčité příznaky: bolesti ve střední části břicha (pupek), pobolívání zad, pocit přeplněného žaludku i po snězení menšího množství stravy.
  • V případě zasažení mízních uzlin v malé pánvi často postiženým otékají ney (nebo i jen jedna noha), v některých případech mohou pobolívat ledviny.

Lymfomy utvořené na orgánech způsobují potíže pociťované v oblasti uložení orgánu. Často je ovliněna jejich činnost.

  • Lymfomy v oblasti žaludku mají podobné příznaky jako žaludeční vředy – bolest na lačno nebo naopak po jídle.
  • Příznaky lymfomu v okolí střev bývá nafouklé břicho, nadýmání, zácpa, někdy zvracení.
  • Lymfomy na slezině způsobí její zvětšení, rychlý pocit plnosti při jídle, bolest pod žebry vlevo.

Léčba lymfomů

Lymfomy většinou jsou léčitelné (s vyjímkou některých), a to ozařováním, transplantací kmenových (krvetvorných) buněk z kostní dřeně nebo z pupečníkové krve, podáváním cytostatik nebo bilogickou léčbou.