„Já to nechápu, proč ty jsi taková, když my s tatínkem jsme tak šťastní?“ vytýká v Samotářích matka v podání Hany Maciuchové své filmové dceři. „No, já zase nejsem tak šťastnej,“ slabě oponuje František Němec v roli otce. Tato filmová replika je docela pregnantní ukázkou, jakou podobu může manipulace ve vztahu mít. Nemusí to být vždy muž, kdo je manipulátorem. I křehká jemná dáma může být tím, kdo se snaží ovládat myšlení, pocity a chování svého partnera.
„Jen počkej po svatbě…“
- Jestliže má muž tendenci manipulovat s ženou – partnerkou, projeví se to už od počátku známosti. Žena v první fázi zamilovanosti si toho obvykle ani nevšimne. A jestli, neuvědomuje si budoucí dosah toho, že bez ohledu na svou vůli podléhá partnerovu diktátu.
- Ovšem u žen-manipulátorek to je jinak: obvykle se projeví až po svatbě.
Ne nadarmo se říká, že muž před svatbou doufá, že se žena po svatbě nezmění, zatím co žena před svatbou věří, že muže v manželství změní. Hlavně druhá polovina pořekadla je dokladem toho, že manipulátory ve vztahu nemusejí být jen hrubí a despotičtí muži. Manipulace ve vztahu se může dít i „hedvábnými opratěmi“.
Kdo je manipulár ve vztahu
Manipulátorem ve vztahu je partner, který začne řídit život toho druhého, a to aniž by respektoval jeho vůli a osobní svobodu. Je-li druhý partner submisívní, snadno se stane obětí manipulátora a svůj život přestane ovládat. Je to situace těžko řešitelná, protože součástí manipulace je vzbuzování dojmu, že manipulátor řídí život toho druhé v jeho prospěch, chce pro něj jen to nejlepší.
Jak se manipulace ve vztahu projevuje
Sice triviálním, ale typickým příkladem je ovlivňování vzhledu partnera. Žena manipulátorka nutí muže oblékat se jinak, než je jeho naturel. Pořizuje mu oblečení ne podle jeho, ale podle svého oděvního stylu. Váže mu kravaty, ačkoliv by muž raději nosil pulovr.
Muž manipulátor zase třeba zakazuje ženě ostříhat si vlasy, používat make-up, kupovat si oblečení, které zdůrazňuje její ženské křivky… A to třeba i přesto, že se mu jiné upravené, nalíčené a sexy oblečené ženy líbí.
Snaha postavit partnera proti jeho rodině
Manipulátor (žena nebo muž) partnerovi připomíná, že všechny jeho poklesky jsou důsledkem špatných genů od rodičů: „Ty jsi jako tvůj táta/tvoje máma!“ Brání ve styku s původní rodinou, případně partnera sarkasticky k původní rodině vyhání („Běž si za maminkou“). Prohřešky potomků zdůvodňuje „špatnými“ geny druhé strany. Odmítá jezdit k druhým rodičům a tím nutí partnera, aby tam také nejel (když například řídí auto jen jeden z nich).
Partnerovy pracovní vztahy
Tento způsob manipulace je velmi ničivý, protože druhé – zmanipulovaného – partnera může dostat do velice nepříjemných situací. „Tohle si k tobě nesmí dovolit, řekni šéfovi, že na něco takového nemá právo. Nedělej to, dokud ti nezvýší plat. Odmítni takový úkol. Řekni jim, že máš vysokou školu a tohle dělat nebudeš. Jak to, že kolegovi přidali? Zeptej se na to!“ Běda nešťastníkovi, který se vlivu svého domácího manipulátora podřídí a v zaměstnání se chová tak, jak mu bylo nařázeno.
Nejlíp vím, co chceš
Manipulace ženou je někdy schována pod nátěrem lásky. A ani to nemusejí myslet zle. Mnohé ženy nechtějí připustit to, co se stalo už trochu frází, ale neztratilo na platnosti: „Ženy jsou z Venuše, muži jsou z Marsu.“ Žena si častokrát myslí, že si muž myslí totéž co ona. Viz úvodní věta vypůjčená z filmu Samotáři.
Jiná situace: Muž a žena sedí na gauči. On myslí na problém v práci, ona se nudí. „Na co myslíš,“ ptá se ona. „Jen tak,“ kličkuje on, protože má obavy přiznat barvu. „Myslíš na to, jak jsme spolu šťastni, viď. A že bychom se šli zítra podívat na ty záclony, co bych chtěla,“ vsouvá mu myšlenky manipulátorka. „To víš, že jo,“ odpoví muž.
Aby měl klid? Aby jí vyhověl? I to už je důsledek zmanipulování.