Na silnici od Slaného, asi třináct kilometrů směrem na Louny, leží městys Panenský Týnec. Turisty sem láká nikdy nedostavěné torzo perly stavitelského umění gotického slohu. Městečko bylo založeno ve 13. století pány ze Žerotína. Tento rod držel městečko až do svého vymření. Ve 14. století začali Žerotínové stavět mohutný kostel při klášteře (působily zde řeholnice z kláštera sv. Anežky v Praze), který nebyl nikdy dostavěn. Někteří psychotronikové tvrdí, že v místě nedokončeného kláštera se nachází pozitivní zóna, která prý příznivě působí na lidské zdraví. Chrám využívají především studenti a filmaři.
Výlet za tajemným torzem kostela
Výlet do Panenského Týnce na Lounsku umožní vychutnat v každé roční době nejen poezii, ale i historickou tajuplnost areálu bývalého kláštera. Panenském Týnci stojí již šest století torzo nedostavěného chrámu. K nebi ční jen gotické pilíře. Chybí klenba, střecha a okna. Trojlodní kostel začali stavět Žerotínové a podílela se na něm údajně též Parléřova huť. Pro nedostatek financí však zůstal vrcholně gotický svatostánek nedostavěn. Kdyby se ho podařilo dostavět, mohl to být jeden z největších a nejskvělejších chrámů v celé zemi.
Historie kláštera
- Původně se obec, ve které areál kláštera leží, jmenovala jen Týnec nebo možná Týnice, jak se traduje v lidovém podání.
- Od roku 1186 byla majetkem kladrubského kláštera.
- První klášter v Týnci založil v roce 1293 pan Habart ze Žerotína. Přivedl do něho sestry klarisky z pražského Anežského kláštera, a aby měly z čeho žít, daroval jim ves Lužetín, polnosti a kus lesa.
- Až o osmdesát let později mohla být zahájena výstavba klášterního komplexu, jehož projekt v gotickém slohu byl, soudě podle zachovalých součástí jižního portálu, neobyčejně velkolepý.
- Do života kláštera rušivě vstupovaly opakované požáry, války i projevy nepřízně majitelů žerotínského panství. Byl několikrát opraven, nápis nad průjezdem A Z L 1548 hlásá, že toho roku se budova renovovala péčí abatyše Anny z Litoměřic.
- Po bitvě na Bílé hoře jeptišky odešly do Prahy, aby se načas opět vrátily. Místo sloužilo jako letní rezidence matky představené, ale 28. listopadu 1643 abatyše Anna Klára z Bystřice konstatovala, že klášter je pro potřeby ženského řádu příliš zničený, a pronajala ho minoritům.
- Zkázu dokonalo nařízení Josefa II., syn Marie Terezie, který činnost klášterní komunity 26. června 1782 zakázal.
Nedostavěný kostel v Panenském Týnci
Dodnes je nejnápadnější vlastní chrámová budova. Nebyla nikdy dostavěna. Lze si jen představovat, jak si ji její tvůrci plánovali.
- Impozantní zdi více než dvacet metrů dlouhé lodi se tyčí dalších dvacet metrů do výše.
- Nápadné otvory vypadají, jako by z nich včera zedníci vyndali zbytky lešení.
- Vysoké kamenné pilíře dělí síň na několik částí, světlo sem proniká otvory, kde mohla být gotická okna.
- Ze stěn shlížejí kamenné tváře soch.
- K výzdobě patří i dva vlysy nad vchodem.
Dílo mělo bezesporu blízko k huti Petra Parléře, který budoval i chrám sv. Víta v Praze. Zvonice postavená vedle chrámu je opravená, pochází však až z 18. století.
Celé místo tvoří ideální kulisu pro romantické filmy a také třeba pro svatby pod širým nebem. Fotografie na nástěnce místního úřadu dokazují, že se tak i činí. Nejsou to jediné požitky z dávné stavby.
Psychotronici tvrdí, že nedostavěný chrám má blahodárný vliv na lidi trpící sebevražednými sklony, maniodepresivními stavy a nedostatkem sebevědomí. Tu prazvláštní energii, která vůkol vyzařuje, vnímají lidé citliví, umělci, lidé starší, ale i mladí, zejména milenci
- Během výletu do Panenského Týnce si můžete prohlédnout i zdejší venkovský hřbitůvek. Dominuje mu krásná klasicistní hrobka Jana Tuskanyho. Z nápisů na náhrobcích se dozvíme mnoho zajímavých věcí včetně údajů o významném českém botanikovi Benediktu Roezlovi, který je zde rovněž pohřben.