Největším pohřebištěm na území hlavního města jsou s plochou pěti set dvaceti tisíc metrů čtverečních Olšanské hřbitovy ve třetí městské části. Hřbitovy založilo roku 1680 Staré Město pražské v době morové epidemie. Vchod do původně morového hřbitova byl z dnešního Olšanského náměstí u kostela svatého Rocha. V devatenáctém století byl hlavní vchod přemístěn z Olšanského náměstí na Vinohradskou třídu, na konci třicátých let tohoto století byl vybudován současný vstup z náměstí Jiřího z Lobkovic. Otevírací doba Olšanských hřbitovů se v různých obdobích roku mění.
Nový hřbitov na Wolšanech
Když král Karel IV. budoval Nové Město Pražské, založil roku 1355 i klášter ambroziánů. Podle dochovaných zpráv z roku 1394 vlastnil tento řád ve staré osadě Olšany statek s rybníkem a vinicí. V dobách husitských, kdy klášter zanikl, připadly Olšany novoměstské obci a až do druhé poloviny 17. století se tu pak vystřídala mnoho soukromých majitelů.
Od jednoho z nich v roce 1679 pražská obec pozemek koupila, aby měla kam pohřbívat oběti morové nákazy, která tehdy ve městě skosila víc než třicet tisíc lidí. Dne 16. srpna 1680 magistrát slíbil, že „na novém hřbitově na Wolšanech“ nechá ke cti morových patronů sv. Rocha, sv. Šebastiána a sv. Rozálie zbudovat kapli. Stalo se – barokní kopulovitá stavba vznikla podle návrhu jednoho z předních architektů té doby, J. B. Matheye. O více než třicet let později sem bylo do hlubokých společných šachet pohřbeno dalších dvanáct tisíc obětí další morové nákazy a začátkem sedmdesátých let téhož století se situace opakovala.
Postavení výlučně morového hřbitova změnil až výnos Josefa II., který roku 1786 zakázal pohřbívat ve vnitřní Praze. Z města zmizely hřbitůvky kolem kostelů a kaplí, jejich úlohu ve velkém převzal pro levý břeh Vltavy Malostranský hřbitov v Košířích, pro pravý břeh pak Olšany.
V současnosti je plocha Olšanských hřbitovů rozdělena na dvanáct menších hřbitovů. Přes ulici Jana Želivského se k nim přimyká hřbitov židovský.
„Nejlidnatější městská čtvrť“
Za víc než tři sta let Olšanské hřbitovy přijaly téměř milion mrtvých, což z třetího pražského obvodu činí „nejlidnatější městskou čtvrť“. Rozrostly se na dvaapadesát hektarů, na nich je:
- víc než sto tisíc hrobů,
- kolumbárium,
- dvě rozptylové loučky,
čestná hromadná pohřebiště:
- obětí první i druhé světové války,
- odboje,
- v míru tu leží Britové, Rusové, Kanaďané, Bulhaři.
Otevírací doba na hřbitovech
- Leden – únor 8:00 – 17:00
- Březen – duben 8:00 – 18:00
- Květen – září 8:00 – 19:00
- Říjen 8:00 – 18:00
- Listopad – prosinec 8:00 – 17:00
Pokud bude hlášen orkán, náledí nebo jiná mimořádná situace, budou hřbitovy z důvodu bezpečnosti návštěvníků uzavřeny.
Galerie pod širým nebem
Olšany patří k našim nejkrásnějším “galeriím” funerální plastiky. Vzdor morbidnímu tónu představuje tento termín zajímavou kapitolu sochařství, a najdeme tady skutečně perly: Václava Prachnera, F. X. Lederera, Josefa Malínského, Václava Levého, Josefa Václava Myslbeka, Františka Bílka a mnoho dalších.
- Poblíž nynějšího vchodu leží obřadní síň z konce 19. století.
- Na konci hřbitova při Želivského třídě bývala bezkonfesní svatyně ze stejného období. Roku 1921 byla upravena na krematorium, dnes slouží jako nová obřadní síň.
Olšanské hřbitovy se staly místem odpočinku desítek význačných osobností národa. Na Olšanských hřbitovech je pohřben například buditel Jan Kollár, jeden z českých obrozenců Pavel Josef Šafařík, herec Vladimír Menšík, z ciziny se sem vrátily ostatky Jaroslava Ježka. Olšanské hřbitovy jsou i místem posledního odpočinku vnuček a jednoho syna T. G. Masaryka.
Provozní doba hřbitovních správ
- Pondělí 8:00 – 12:30, 13:00 – 17:00
- Úterý 8:00 – 12:30, 13:00 – 16:00
- Středa 8:00 – 12:30, 13:00 – 17:00
- Čtvrtek 8:00 – 12:30, 13:00 – 16:00
- Pátek Zavřeno
V pátek klienti pouze po telefonickém objednání.