Pásový opar (herpes zoster) patří mezi ta onemocnění, která nás na životě většinou bezprostředně neohrožují, ale značně jej znepříjemňují. Pásový opar postihuje hlavně dospělé, častěji ve středním a vyšším věku, děti jsou postihovány naštěstí málokdy. Nemocný oparem může nakazit i své okolí, citlivější děti mohou dokonce onemocnět planými neštovicemi a naopak – děti, které právě prodělávají plané neštovice, mohou nakazit dospělého, u kterého dojde k výsevu oparu.

Příznaky onemocnění

Zpočátku se může pásový opar projevovat zcela nenápadně lehkými teplotami, únavou, malátností. Teprve po několika dnech naskočí na těle mokvající bolestivé puchýřky, které vytvoří rozsáhlé pásy nad lícními, mezižeberními nebo končetinovými nervy. Ty v průběhu onemocnění praskají nebo zasychají a později se mění v krustičky.

Výsev je buď jednorázový, nebo se objevují několik dní po sobě další a další výsevy, které se ale zpravidla omezují na průběh jednoho nervu a jeho větví. U těžšího průběhu reagují i příslušné lymfatické uzliny, které jsou zvětšené a bolestivé. U těžkých případů dochází ke krvácení do puchýřků či k nekróze a vzniku vřídků. Dojde-li k rozsáhlému rozsevu na obličeji, vzácně může hrozit i nebezpečí postižení mozkových blan či obrna lícního nervu.

Původce pásového oparu

Pásový opar neboli herpes zoster způsobuje vir, který má v sobě každý, kdo v dětství prodělal plané neštovice. K životu se tento vir probudí jen tehdy, pokud je člověk vystaven psychické i fyzické zátěži, a to v okamžiku, kdy má oslabenou obranyschopnost. Někdy stačí chřipka, jindy hádka s manželem.

Léčení pásového oparu

U lehčích forem pásového oparu si pacient musí potírat postižená místa dezinfekčními a vysušujícími emulzemi, polykat antibiotika, která mu lékař předepíše, a také B komplex a nenamáhat ani svou hlavu, ani tělo. Důležité je nezapomínat přitom na dostatečnou hygienu, neboť v puchýřcích se snadno uchytí bakteriální infekce, která pak léčení ztíží.

U těžší formy pásového oparu bývá často nutná hospitalizace. Vážnější průběh onemocnění lékaři zaznamenávají u starších osob, pacientů trpících některými chronickými chorobami (například cukrovkou nebo vrozenou poruchou obranyschopnosti organismu) a těch, kteří prodělali v nedávné době léčbu cytostatiky či zářením v důsledku zhoubného onemocnění. Tito nemocní trpí krutými bolestmi a mívají vysokou teplotu.

Nebezpečné kompilace

Pásový opar není jen nějaká vyrážka vyléčitelná během několika dní či týdnů, ale vlastně bolestivý zánět nervů. Ten může v těle přetrvávat dokonce celé roky po odeznění vnějších příznaků nebo vyústit v zánět mozkových blan či v obrnu končetin. Postihne-li pásový opar oko, hrozí při nesprávné léčbě trvalé poškození rohovky.

Snad jediné, co lze pásovému oparu přičíst k dobru, je to, že se na rozdíl od svého vzdáleného příbuzného, který si vybírá jen rty, většinou neopakuje. Mnozí jej však nepříjemně pociťují na své kůži ještě dlouho poté, co se jej zbaví.