Většina „smrtelníků“ se musí smířit s tím, že vůni, ale především chuť lanýžů nejspíš nikdy v životě nepozná. Lanýže jsou vzácné, a tomu odpovídá i jejich cena na celém světě. Pěstovat lanýže by mohla být „krásná idea“, jak přijít k bohatství. Ale pro jedince je neuskutečnitelná. Lanýže se sice uměle pěstují v lanýžárnách, ale je to činnost vysoce odborná, ne levná. A především by to byl tak zvaně „běh na hodně, hodně dlouhé trati.“
Lanýž – po kaviáru nejdražší pochoutka světa
Asi jediní lidé, kteří přicházejí s lanýži denně do styku, jsou Mistři kuchaři v drahých, až nejdražších restauracích. Říká se, že vůně a chuť lanýžů jsou nenahraditelné, ničím nenapodobitelné. Jejich chuť a vůně jsou tak delikátní, že ne každému jsou napoprvé příjemné. Škarohlídi někdy vůni lanýžů přirovnávají k zatuchlině, jiný z nich cítí, pot, hnijící listí nebo petrolej. Přesto je lanýž gurmety nesmírně ceněn. Po kaviáru je druhou nejdražší pochoutkou na světě.
Vepř sice vyčmuchá, ale může i spást
Tato velmi vzácná houba roste symbioticky na kořenech některých stromů, nejčastěji dubů. Tak silně voní, že jejich aroma proniká až z pod země, kde lanýže rostou v hloubce asi 15 až 30 centimetrů. Proto se k jejich sběru využívají cvičení psi, a nebo, což je specialita, cvičení vepři. Ti jsou sice od přírody uzpůsobeni k vyrývání pochoutek z pod povrchu země, ale na rozdíl od psů to dělají proto, aby lanýže spásli. Jejich hledání tedy musí kontrolovat speciálně zacvičení průvodci.
Roste i v Česku
Botanici a mykologové zmapovali, že se lanýže nevyskytují jen na kořenech dubů, což je nejčastější. Rovněž rostou v kořenovém systému buků, bříz, lísek, smrků, habrů nebo topolů, a to skoro na celém světě. Tradičními lokalitami jsou italský Piemont, francouzský Perigord a Burgundsko nebo chorvatská Istrie.
Je zjištěno, že lanýže rostou i v České republice. Z pochopitelných důvodů se ovšem neuvádí, kde to je. Přestože je u nás lanýž (Truffle) zákonem chráněný, mohli by se najít podnikavci, kterým na zákonu nijak nesejde. Vždyť za sto gramů lze na burze lanýžů získat v přepočtu až patnáct tisíc korun. Je to sice cena za lanýže černého, a u nás se vyskytuje lanýž letní, který je méně ceněný, ale přesto…
Pěstování lanýžů
Lanýže se už koncem 19. století začaly pěstovat uměle. Plantáže jsou nazývány lanýžárnami. Pěstuje se v nich především vysoce ceněný lanýž černovýtrusý.
Pěstování lanýžů vyžaduje pozemek osázený duby, jejichž kořeny jsou naočkovány výtrusnicemi lanýžů. Až po několika letech se zjistí, zda se „sadba“ s očkováním uchytila. Kolem dubu se vytvoří kruh, v němž je velmi chabá vegetace.
Životnost umělé lanýžárny se uvádí na asi třicet let. Umělé pěstování lanýžů bylo koncem 19. století francouzskou specialitou. Protože byla Francie účastníkem obou světových válek, byly v zemi jiné zájmy, než ošetřování lanýžoven. Pěstování upadlo, což se odrazilo na vzrůstu přechodně snížených světových cen lanýžů.
- Objevují se informace o tom, že se na trhu s lanýži musí počítat s Novým Zélandem a Austrálií, kde se byly založeny lanýžárny s evropskými výtrusnicemi implantovanými na místní dřeviny.
Foto: Pixabay.com