Saturejka zahradní je jedno i víceletá bylina z čeledi hluchavkovitých. Celá rostlina je silně aromatická. V kuchyni používáme saturejku čerstvou i sušenou nať hlavně do luštěninových pokrmů, kde působí proti nadýmání a tvorbě plynů v zažívacím traktu, při přípravě jídel ze zvěřiny, do bramborové polévky i různých bylinkových omáček, také při konzervování zeleniny a výrobě uzenin. Naši předkové saturejkou rovněž kořenili svařené víno. Bylina je důležitou součástí bulharské ochucovací směsi čubrica. Saturejka má význam i jako léčivá rostlina s širokým spektrem účinků.
Saturejka: Pěstování
Saturejka zahradní (Satureja hortensis) je oblíbená pro peprnou, velmi aromatickou chuť. Rostlina pochází z oblasti Středomoří, odkud se postupně rozšířila do všech kontinentů.
Lodyha saturejky je odspodu zdřevnatělá, vysoká až 30 centimetrů, žláznatě pýřitá, silně větvená. Květenstvím je lichoklas drobných bledě fialových květů. Kvete od července do září. Saturejka potřebuje slunné místo, v dospělosti snáší i sušší pozemek, zálivku téměř nevyžaduje. Čím více tepla, tím je spokojenější. Vyhovuje jí substrát z poloviny lehké zeminy, čtvrtiny kompostu a písku s troškou vápna. Optimální pro pěstování jsou dobře zpracované zahradní půdy.
Kulturu lze založit buď z přímého výsevu semen, nebo z předpěstovaných sazenic. Spon sazenic je 30 krát 20, případně 30 krát 45 centimetrů, vždy po dvou rostlinách do jedné jamky. Sklízíme podle potřeby nebo v době květu za poledního slunce. Výhonky stříháme u země, rostlina se rozkošatí. Na zimní spotřebu ji můžeme zasít v červenci do květináčů a nechat za oknem. Lze ji sušit nebo mrazit. Kromě saturejky zahradní existuje trvalka saturejka horská, jejíž použití je obdobné.
Saturejka v kuchyni
Už v 15. století se doporučovala suchá saturejka jako koření do klobás, na maso a ryby, které tak byly chutnější a zdravější. Protože zmírňuje nadýmání, užívá se při úpravě čočky, hrachu, fazolí i kapusty. Přidává se také do polévek, omáček, používá se místo pepře k okořenění masa, masových nádivek a s tymiánem je vhodná do kyselého zelí. Zvýrazňuje chuť bramboráků a je vhodná i při uzení masa, jako přísada při nakládání okurek, rajčat, hub. Sušenou natí saturejky se koření i slané preclíky a sýrové tyčinky.
Saturejka: Léčebné účinky
Používá se nať, která se řeže v době květu od června do září. Lze dosáhnout až dvou sklizní za vegetaci. Sklizená nať se rychle usuší ve stínu při teplotě do 35 stupních Celsia. Někdy se nať svazečkuje a k sušení zavěšuje. Kvalitní droga má příjemnou kořenitou vůni, přirozenou barvu a pálivě ostrou kořenitou chuť, připomínající pepř.
- Saturejka má spasmolytické účinky (prostředek k uvolnění křečí hladkého svalstva),
- antiseptické účinky (ničí mikroorganismy),
- snižuje krevní tlak.
- Bylina je také účinná při neurotickém bušení srdce,
- průjmech,
- při nemoci z nachlazení,
- u některých formách bolestí hlavy,
- u onemocnění žaludku a střev.
- Působí potopudně i močopudně,
- celkově tiší bolesti, křeče, stavy nadýmání,
- povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení.
- Lze ji doporučit při zrychlené srdeční činnosti nad 90 tepů za minutu.
- Kdysi se užívala k vyvolání menstruace a potlačení křečí.
Podle tradičního podání „brání“ oplodnění (ale podle současných poznatků na to nelze spoléhat). Placky ze saturejky mírní ischiatickou bolest. Saturejka má i psychické účinky – utišuje hysterii, léčí melancholii a přináší dobrý pocit srdci. Zpracovává se na sirupy proti kašli a nachlazení.
Saturejka odpuzuje hmyz
- Ve středověku se vodou s utlučenou saturejkou kropily komory, aby se zničily blechy. Dnes je málo známé, že vůně čerstvé i sušené byliny pomáhá odpuzovat škodlivý hmyz. Vysoká magie doporučuje nosit saturejku u sebe. Posílí se tak prý myšlení.
Víte, že…
… název saturejka se odvozuje od chlípných satyrů (starořečtí démoni lesů a hor polozvířecí podoby, vyznačující se smyslností a bujností)? Saturejka se údajně osvědčila i při léčení impotence.