Šeflera dlanitolistá je oblíbená dekorativní, bujně rostoucí pokojová rostlina. K jejímu pěstování potřebujeme dostatečný prostor. Umístíme-li šefleru jako solitéru, bude působit mocným dojmem. V příznivých podmínkách dokáže vyrůst nejen do značné výšky, například tří metrů, ale i do šířky. V obchodech jsou k mání různé druhy šeflery. Všechny vyžadují světlé stanoviště bez slunečního úpalu. S šaflerou ovšem musíme zacházet opatrně. Obsahuje látky, které mohou vyvolat alergickou reakci a při požití otravu.
Šeflera je stálezelený strom
Šeflera (Schefflera actinophylla) je vhodná především do velkých interiérů. Pochází z Austrálie a Nového Zélandu, kde vyrůstá jako stálezelený strom. V květinářských prodejnách nabízejí různé druhy šeflery, nejrozšířenější u nás asi zatím zůstává Schefflera actinophylla, která v podmínkách interiéru dorůstá do výšky dvou až tří metrů.
Dlanitě zpeřené listy jsou u jednotlivých druhů složeny ze šesti více protáhlých listů, jejichž řapík je 10 až15 centimetrů dlouhý. Listy se velmi pěkně lesknou. Jestliže začnou listy žloutnout a opadávat, signalizují tím nadbytek vody, na který rostlina velice citlivě reaguje. Květ se při pěstování v bytových podmínkách objevuje jen zela výjimečně, ale ve své domovině rozkvétá.
Pěstování šeflery
- Schefflera snese i vzdálenější stanoviště od okna, proto ji umisťujeme na světlém až polostinném místě. Přímý slunečný úpal ji nesvědčí. V létě by neměla být teplota prostředí, v němž scheffleru pěstujeme, vyšší než 20 stupňů Celsia, v zimě by se měla pohybovat okolo 15 stupňů Celsia.
- Nejlépe roste v normální květinové zemině smíšené s trochou písku.
- Mladé rostliny se přesazují každoročně na jaře, starší jednou za dva až tři roky.
- Výhonky starších rostlin, které jsme na podzim odřízli, můžeme použít pro řízkování. Řízky poměrně snadno zakoření v nádobě s normální zeminou, kterou umístíme na světlé teplé místo a přikryjeme ji průhlednou fólií nebo sklem. Ale i ve sklenici s vodou se kořeny vytvoří za přibližně stejnou dobu.
- Během růstového období zaléváme šefleru jedenkrát až dvakrát týdně, v zimě zálivku přizpůsobujeme teplotě místnosti, někdy vystačí i jedenkrát za čtrnáct dní. Nikdy nemá voda zůstat v misce, zemina by měla vždy vyschnout.
- Od března do září do zálivky velmi opatrně přidáváme tekuté hnojivo; v případě přihnojování šeflery je dobré držet se zásady, že méně znamená více.
- Jestliže listy šeflery žloutnou a opadávají , znamená to, že rostlina má nadbytek vody.
- Tenké dlouhé výhonky signalizují špatné umístění na tmavém a příliš teplém stanovišti.
Alergie a otravy
Při pěstování šeflery si musíme být vědomi, že se jedná o jedovatou rostlinu. Neopatrné zacházení s ní může vyvolat kožní vyrážky, proto s ní manipulujeme v rukavicích.
Ještě nebezpečnější je požití jejich listů (třeba zvědavými dětmi). Způsobí otravu, která se projevuje průjmem, zvracením, křečemi. Při požití dvou rozžvýkaných listů může nastat porucha dýchání. Větší množství požitých listů šeflery může být až smrtelné.