O svém stáří by lidé měli měli začít přemýšlet v okamžiku, kdy si povšimnou změn způsobených stářím u svých rodičů. V ten moment si musí uvědomit, že přesně stejný proces stárnutí bude čekat i je. A tentýž postoj, jako mají mají oni ke svým stárnoucím rodičům, budou mít za pár desátek let k nim i jejich vlastní děti.

 Hranice stáří se posunuje

Když pomineme fáze lidského věku od prenatální po dospělost, dělí Světová zdravotnická organizace (WHO) fáze života dospělého člověka na:

  • období plné dospělosti 18–30 let
  • období mladého věku 30–45 let
  • období středního věku 45–60 let
  • období stárnutí 60–75 let
  • období starého věku 75–90 let
  • období stařecké nad 90 let

Jak zjistit stáří organismu

 Dva stejně staří nemusí být stejně staří

U každého člověka se zjišťuje stáří dvojím způsobem.

  1. Jedním měřítkem je fyzikální čas vyjádřený roky prožitého života. Jím se vymezuje věk kalendářní, důležitý pro úřední statistiky, záznam v legitimacích a osobních spisech.
  2. Druhým měřítkem je opotřebování lidského organismu, věk fyziologický. Ten představuje vlastní stárnutí jedince.

Rychlost a účinnost, s jakou se obnovují tkáně, s přibývajícím věkem klesá, u různých osob nestejně. Někdo si zachovává mladý stav organismu po dlouhá desetiletí, u jiného se opotřebují orgány v časném věku.

  • Fyzikální, vnější čas se měří všem stejně.
  • Fyziologický, vnitřní čas má pro každého jinou míru.

Jak zjistit fyziologický věk

V ambulantním lékařském vyšetření lékař změří krevní tlak, který je pohonnou silou krevního proudu. Na jeho vzniku se účastní především srdce a odpor cévní periférie. Protože krevní tlak kolísá s každým tepem, měří lékař:

  • jeho nejvyšší hodnotu, krevní tlak maximální čili systolický,
  • a hodnotu nejnižší, tlak minimální čili diastolický.

Rozdíl obou tlaků je tlak pulsový (diferenční). Normální hodnoty krevního tlaku v klidu jsou:

  1. systolický 120 mm Hg,
  2. diastolický 80 mm Hg,
  3. pulsový 40 mm Hg.

Poněkud se liší hodnoty u mužů a žen, věkem krevní tlak stoupá.

Účinnější pro kontrolu zdravotního stavu je zjištění tlaků a minutové tepové frekvence v prostředí, kde se pohybuje například po dobu 24 hodin, za pohybu, doma v pokoji, při chůzi venku, práci na zahrádce, sledování pořadů u televizní obrazovky, spánku. Může sledovat i stresové situace.

Stáří: Lidé kolem se začnou chovat „jinak“

S přibývajícím věkem lidé pociťují určité změny v chování okolí.

  • Příklad: Jestliže mladý průvodce oznámí své cestovní kanceláři, že ze zdravotních důvodů odříká doprovázení skupiny, pak je to přijato jako normální skutečnost. Jestliže se ze stejných důvodů omluví průvodce v důchodovém věku, pak si řeknou, že ten starý už moc nezmůže, nemělo by se na něho spoléhat.

Vyššího věku si všímají i obchodníci. Má-li starší člověk zájem o auto, nabídnou mu pravděpodobně verzi se slabším motorem. Vždyť starý člověk by měl jezdit pomalu. Jenže pomalu, a o to bezpečněji, se dá jezdit i s výkonnějším motorem.

Zkuste si jít vybrat počítač: Ochotný prodavač se vás zeptá, jak je váš vnuk starý, jaké má záliby, co studuje a pro co bude počítač využívat.

Lepší to už nebude

S blížící se sedmdesátkou obvykle rostou potíže a přibývá nemocí. 

  • Nejčastější změnou, kterou můžeme pozorovat, je porucha paměti.
  • V souvislosti s ní se objevují i poruchy myšlení,
  • chápání,
  • mění se dokonce řeč a úsudek.

V důsledku těchto potíží se starší člověk hůř soustřeďuje, začíná mu dělat problémy zvládnout nové a nezvyklé situace. Svět se mu jeví jako velmi náročný, a tak má tendenci všechno nové odsuzovat a vzpomínat na dobu svého mládí, kdy bylo všechno jednoduché. Je to období, kdy prarodiče pro svůj věk a obtíže s tím spojené již nemohou rodině svých dětí pomáhat.

Proč vymizela část úcty ke stáří

Dříve měli staří lidé zaručený jakýsi přirozený respekt ve společnosti a ve vlastní rodině. Délka života představovala hlavní zdroj zkušeností. Dnes je vzdělání a současně i informovanost o dění ve společnosti na takové úrovni, že mladí lidé mohou vědět podstatně více než ti, kteří se dožili vysokého věku. I to je jeden z důvodů, proč stáří nepožívá takové úcty jako dříve.

Stáří i smrt patří k životu

Rodiče mají někdy obavy, aby si děti od svých prarodičů neodnesly špatný dojem o stáří. Setkání s tímto obtížným obdobím patří mezi zkušenosti, se kterými se možná budeme špatně vyrovnávat.

  1. Není dobré před dětmi zatajovat změny v chování prarodičů. Vnoučata jimi pak nebudou zaskočena.
  2. Stejně tak je nutné seznámit dítě i s faktem, že člověk musí jednou odejít.

To je skutečnost, s níž se těžce smiřuje i dospělý, nelze tedy předpokládat, že ji zcela pochopí dítě. Je ale nezbytné chovat se upřímně a otevřeně. Smutek se snáz prožívá v atmosféře bezpečí a jistoty. Má být prožit a pozitivně zpracován.

 

Senioři: Důležitá cílová skupina obchodu

Jisté je, že starý člověk netouží po tom, aby mu reklama připomínala stáří. Nechce se díky reklamě smát, není příznivcem propagace šokem. I zde jsou však rozdíly. Místo stáří se vyplatí hovořit o zralém věku, seniorství.

Zboží, jež je nabízeno seniorům třeba i se slevou, nemá být předem označkováno jako určené jen pro tuto skupinu. Lze hovořit o:

  • speciální nabídce,
  • podzimních slevách (to pokud výrobek prodáváme skutečně na podzim a můžeme si dovolit slovní hříčku mezi datem nabídky a básnickým obrazem životní fáze).
  • V zahraničí se vcelku osvědčuje využití pojmu stříbrný – stříbrné slevy, stříbrné stránky v telefonním seznamu nabízející obchody se slevami pro starší osoby, stříbrný parking pár kroků od obchodu…

Svěžímu sedmdesátníkovi raději nabídnou “svěží vůz pro rozumnou ruku”, než župan, lék na prostatu  a bačkory. Protože tak jako mezi všemi věkovými skupinami, i mezi seniory jsou movití – a movitější. Vyšší věk zákonitě neznamená nedostatek peněz, jak se mnohdy jeví koncepce komerčních reklam.