Stévie sladká – (Ka-a che-e ,“sladká tráva“) – je jihoamerická rostlina, která obsahuje látku chutnající sladce. Nejedná se o sacharózu ani fruktotózu, proto ji mohou pro slazení používat diabetici. Sladidlo ve stévii je energeticky prázdné, jídlo po přislazení stévií nemá vyšší kalorickou hodnotu. Proto je stévie vyhledávaná i při redukčních dietách nebo jako sladidlo vhodné pro zachování váhy. Stévie zabraňuje zubnímu kazu a likviduje bakterie ústní mikroflóry. Lístky stevie se jako sladidlo používají v Jižní Americe docela běžně.
Používání stévie
Bylina stévie sladká (Stevia rebaudiana) je perspektivním zdrojem přírodního sladidla, její vynikající vlastnosti jsou ovšem známé a vyzkoušené už stovky let. Zajímavé látky, především steviosid, v jejích listech mají sladivost mnohonásobně vyšší než sacharóza. Steviosid je navíc nízkoenergetický, nevyvolává potřebu tvorby inzulinu, a hodí se proto jak pro diabetiky, tak pro pacienty s kardiovaskulárními chorobami a obézní lidi. Sladidlo lze použít při výrobě dietních jídel, limonád, v cukrářství a konzervárenském průmyslu. Steviosid se rovněž ukazuje jako vhodný prostředek proti zubnímu kazu, likviduje totiž některé patogenní bakterie v ústech. Proto se hodí do zubních past i žvýkaček.
Pěstování stévie sladké
Stévie sladká sice pochází z oblastí mezi Paraguayí a Brazílií, pěstovat se dá ovšem i v teplejších oblastech mírného pásu. U nás se stevie stává jednoletou rostlinou, kterou je třeba předpěstovat ve skleníku. Sazenice se vysazují do důkladně vyhnojené půdy.
Stévie sladká vyžaduje:
- místo optimálně osluněné,
- zateplené a vlahé (například skleník)
- nesnáší přemokřené prostředí
- půda musí být lehká a propustná
- pH slabě kyselé
- vysoký obsah organických složek.
Stévii sladkou lze pěstovat i na balkonech, ale tam rostlina příliš nevyroste, takže výnost sladkých lístků bude mnohem menší.
Nesnáší mráz ani prudké slunce
Stévii můžeme pěstovat ze semínek, ale není to úplně jednoduché. Osivo raději koupíme, semínka z domácího pěstování u nás většinou nevyklíčí. Vzešlé rostlinky musíme pikýrovat. Na záhon nebo na stálé venkovní stanoviště je dáváme až ve druhé polovině května, kdy nehrozí pomrznutí.
Také v zahradnictví nebo v květinářství koupené sazenice dámé ven až „po zmrzlých“. Do té doby je můžeme mít doma na okenním parapetu, ale musíme rostlinu chránit před prudkým poledním sluncem.
Sběr lístků
Sladké lístky stévie lze sbírat (odstřihávat) po celou dobu vegetace. Nebo -jak radí někteří pěstitelé – necháme stévii sladkou růst po celé léto a ostříháme ji celou na podzim. Počítejme s tím, že v našich podmínkách stévie nepřežije zimu.
V domácích podmínkách amatérského pěstování nelze počítat s tím, že by šlo vypěstovat tolik lístků, aby se jimi zásobila celá domácnost. Proto je například pro diabetiky výhodnější koupit si sladidlo ze stévie sladké v lékárně.