V září 2015 byl po dlouhých peripetiích, které český národ se smíšenými pocity sledoval, otevřen tunelový komplex Blanka, který je součástí pražského městského kruhu. Tunel Blanka je víc než pět a půl kilometru dlouhý, čímž získal dvě prvenství: nejdelší český tunel a nejdelší evropský tunel na území města.
Tunel Blanka: Nejdelší a nejdražší
Kromě délky má tunelový komplex Blanka (TKB) ještě jedno prvenství – celková částka se z plánovaných 21,2 miliardy korun vyšplhala na konečné 43 miliardy korun, čímž se TKB stal nejdražší stavbou v pražské historii.
Stavba, od které se od samého počátku mluvilo v superlativech, ale proti které stejně tak dlouho vystupovali občanští aktivisté z některých dotčených městských částí, začala v roce 2007. Termín dostavby se z plánovaného roku 2011 několikrát posunul, takže byl TKB definitivně otevřen až v září 2015.
Tunel Blanka: Odkud kam vede
Při plánování stavby tunelu se projekční technici museli vypořádat s mnoha komplikacemi. Například křižování podzemní komunikace s trasou metra A nebo s přípravou plánovaného silničního tunelu pod Vltavou.
Tunel Blanka, respektive tunelová komplex Blanka leží mezi meziúrovňovými křižovatkami Malovanka a Pelc-Tyrolka. Nejedná se o jeden celistvý tunel, ale o tři na sebe navazující tunely:
- Brusnický tunel (tunel Brusnice; Malovanka – Prašný most) – celková délka úseku je 1 405 m, z toho je 550 m ražených tunelů,
- Dejvický tunel (tunel Dejvice; Prašný most – Letná) – celková délka úseku je 1 007 m;
- Bubenečský tunel (tunel Královská obora; Letná – Pelc-Tyrolka) – celková délka úseku je 3 090 m, z toho je 2 230 m ražených.
Stavbu provázely naděje i potíže
- Severojižní magistrála s polovičkou aut,
- ze Smíchova na Proseku za čtvrt hodiny bez popojíždění na semaforech,
- plynulejší a tedy ekologičtější průjezd Prahou.
To by měl podle rozhodnutí pražských radních z roku 2006 zajistit městský okruh spolu se zavedením mýtného v centru. Magistrát vypsal výběrové řízení na stavbu tunelu Blanka, který měl spojit severní ústí Strahovského tunelu s Holešovicemi a Pelc-Tyrolkou. Zakázka za 21,2 miliardy bez DPH měla pomoci vyprázdnit holešovické ulice Argentinskou a Milady Horákové, kde tranzitní doprava ve špičkách stála na místě.
Stavbu podzemní části okruhu mezi Malovankou a Holešovičkami ale od samého počátku zpochybňovali budoucí sousedé čtyřproudového zázraku. Aktivisté občanského sdružení Za naši budoucnost z Prahy 8. namítali, že je ne nutné zamezit vyústění tunelu na Pelc-Tyrolce se 100 tisíci auty za den. Argumentovali mimo jiné i tím, že čtyřicet let starý návrh ze 70. let zadusí oblast včetně nemocnice Bulovka.
Podzemní dílo s výdechy z tunelů a dvojicí výjezdů do Svatovítské ulice a na Špejchar prochází šestou, sedmou a osmou městskou částí. Ty v součinnosti se svými stavebními odbory tunel v územním řízení odsouhlasily.
Stavbu tunelu provázela taková „šňůra“ problémů (technických, technologických i finančních), že se jejich příčiny, následky a míra zavinění začaly soudně řešit ještě před dokončením a zcela jistě se ještě nějaký ten rok řešit budou.