Válka v Jugoslávii neměla podobu jednoho nepřetržitého boje, kdy obě válčící strany stojí jasně proti sobě. Válku v Jugoslávii nelze označit ani jako tak zvanou válku občanskou, při které by se válčilo o převzetí mocenských sil ve státě. Nejednalo se ani o válku z náboženských důvodů. I když všechny uvedené příčiny lze mimo jiné jmenovat. Válka v Jugoslávii byla série konfliktů, které začaly jako etnické nepokoje, a přerostly v nelítostnou válečnou řež. Zastavení války v Jugoslávii bylo dosaženo až zásahem mezinárodních vojenských sil NATO. Důsledkem válek byl rozpad bývalé Jugoslávie, vznik nových Evropských států., z nichž některé se poměrně brzy staly členskými státy Evropské unie. Oběti na lidských životech však byly příliš vysokou daní a páchané krutosti neměly od dob druhé světové války obdoby.
Krvavý rozpad bývalé Jugoslávie
Válka v Jugoslávii byl nejkrvavější událost v Evropě od konce druhé světové války. Termín válka v Jugoslávii značí obecně ozbrojené válečné konflikty táhnoucí se – přes dílčí ukončení bojů – od roku 1991 2001 – na území bývalé Jugoslávie, respektive Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRD).
- Slovinská válka za nezávislost (1991)
- Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995)
- Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995)
- Válka v Kosovu (1998–1999), včetně bombardování Jugoslávie jednotkami NATO
- Občanská válka v Makedonii (2000–2001)
Slovinská válka
- Slovinská válka za nezávislost (slovenska osamosvojitvena vojna) bývá rovněž označována jako válka desetidenní nebo víkendová. Boje byly vedeny na přelomu června a července roku 1991 mezi ozbrojenci Slovinska a jugoslávskou armádou a vedla k vytvoření samostatného státu Slovinsko.V bojích celkově padlo 75 lidí, 328 osob bylo zraněno.
Chorvatská válka za nezávislost
- Chorvatská válka za nezávislost, v Chorvatsku zvaná také jako „vlastenecká válka“, byl válečný konflikt mezi Chorvaty a krajinskými Srby v letech 1991 až 1995. V souvislosti s touto válkou bývá připomínáno, že svou krutostí neměla od dob druhé světoví války obdoby.Do podepsání příměří v lednu 1992 padlo asi 10 000 lidí, do roku 1995, kdy chorvatský válka definitivně skončila, přišlo o život asi celkem dvacet tisíc. Během války v Chorvatsku přišlo o domov asi 220 tisíc Chorvatů a 300 tisíc Srbů.
Výsledkem války byl vznik samostatného Chorvatska (člen EU od roku 2013, dosud není v Schengenském prostoru, info 2016/7).
Válka v Bosně a Hercegovině
- Bosna a Hercegovina byla etnicky nejsložitější republikou bývalé Jugoslávie. Většinu obyvatel, téměř 48 procent, tvořili Jugoslávci muslimského vyznání, třetinu místní Srbové, ostatní bosenští Chorvati.Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie, během více než tří let si vyžádala na 100.000 mrtvých, statisíce lidí musely opustit své domovy. Válka vznikla jako důsledek rozpadu celé Jugoslávie a hlavně aspirací Srbska a Chorvatska, kterým tehdy vládli nacionalisté. Ti zamýšleli území Bosny rozdělit a připojit její části k národním republikám. S tím ale nesouhlasili místní muslimové, kteří chtěli zachovat samostatnost a nezávislost Bosny.
Spory vyústily v krvavou válku, provázenou neslýchanými krutostmi a etnickými čistkami. Infrastruktura země byla zničena. Konec zabíjení přišel až po třech válečných letech na konci roku 1995, kdy se především zásluhou Spojených států podařilo přimět srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, chorvatského prezidenta Fraňa Tudžmana a vedoucího představitele muslimů bosenského prezidenta Aliu Izetbekoviče, aby podepsali mírovou dohodu.
Tak zvaná Daytonská smlouva rozdělila Bosnu na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, kde většinu obyvatel tvoří muslimové spolu s Chorvaty a druhou část představuje Republika srbská. Do země přišly mezinárodní jednotky IFOR a SFOR vybavené mnohem silnějšími pravomocemi, než jejich předchůdci vojáci OSN.
(Zdroj: S využitím archivu ČRo).
Válka v Kosovu
- Válka v Kosovu trvala od 28. 2. 1998 do 11. 6. 1999. Proti sobě bojovaly ozbrojené síly Svazové republiky Jugoslávie a albánská Osvobozenecká armáda Kosova, které se později dostalo přímé podpory NATO.První rok se jednalo o operaci ozbrojených sil Svazové republiky, která měla zamezit osvobozeneckému boji kosovské armády započatému poté, když Srbové odmítli uznat výsledky refererenda o vytvoření samostatné republiky Kosovo. Tato fáze trvala asi rok.
V březnu 1999 vstoupily do bojů v Kosově na straně kosovských Albánců síly NATO v operaci Spojenecká síla (Operation Allied Force). Válka vyvrcholila, a také byla ukončena, bombardováním letadel NATO jugoslávských vojenských i civilních cílů.
Skutečný a oficiální počet obětí této války nebyl zveřejněn.
Výsledkem kosovské války byl vznik samostatného území Kosovo, o jehož postavení se stále vedou spory na mezinárodní půdě.