Vyvýšené záhony se dostaly do středu zájmu zahrádkářů, kteří nemají moc velký pozemek, ale ani moc času, který by museli věnovat pěstování v klasickém záhonu. Rostliny na vyvýšeném záhonu dobře prosperují, mají dostatek půdní vzdušností, v případě deště netrpí přemokřením. Zalévání je efektivní a obdělávání pohodlnější.
Vyvýšený záhon: Praktický „hit“
Laicky řečeno: vyvýšený záhon je hrazení (nebo „bedna“) naplněné zeminou. Propagátoři vyvýšených záhonů připomínají jejich výhody:
- Prvním lákadlem pro „méně zapálené“ zahrádkáře je pohodlí, s jakým se takový vyvýšený záhon obdělává. Zahradník se nemusí ohýbat až k zemi, nebolí ho záda a klouby.
- Přístup k vyvýšenému záhonu je také pohodlnější, zejména za zhoršených podmínek (po dešti). Cestičky kolem vyvýšených záhonů se mohou zpevnit nebo i vydláždit, takže nejsou rozblácené.
- Ve vyvýšeném záhonu je méně plevele, protože se jednak snižuje nálet semen plevelných rostlin, jednak neprorůstá plevel z hlubokých kořenů.
- Ve vyvýšeném záhonu dochází k lepšímu hospodaření s vláhou.
- Při vhodné skladbě rostlin lze zamezit napadání škůdci, hlavně slimáky (obruba vyvýšeného záhonu je pro ně překážka).
Zakládání vyvýšeného záhonu
Asi nejnáročnější je samotné vybudování záhonu.
- Nejlepší čas pro jeho založení je podzim, ale na vyvýšený záhon musíme myslet už předem a celou vegetační sezonu odkládat potřebný biologický materiál (zbytky rostlin, kompost, hnůj, zemina).
- V případě, že máme biologického materiálu na založení dost po celý rok, můžeme vyvýšený záhon založit i na jaře.
Záhon není na jednu sezonu
- Před založením vyvýšeného záhonu musíme velmi dobře zvážit jeho umístění. Bude na jednom místě několik let. Musíme tedy vzít do úvahy sklon pozemku, oslunění, orientaci na světové strany, vystavení větru.
- Tvar záhonu může být geometrický, nebo může vycházet ze specifického tvaru pozemku, kde chceme vyvýšený záhon založit.
- Musíme ale myslet na to, že šířka záhonu by měla být nanejvýš taková, abychom rukou pohodlně dosáhli do jeho poloviny, to je asi dvaktrát 65 až 70 centimetrů). Jinak by se efekt pohodlného obdělávání ztratil, ba právě naopak.
- Výška obruby záleží sice na libovůli, ale doporučuje se 30 až 50 centimetrů (a víc). Je třeba mít na zřeteli tlak zeminy, který bude vyvíjen na obrubu záhonu – čím vyšší záhon, tím větší hmotnost půdy. Také musíme zvážit, jaké rostliny budeme na vyvýšeném záhonu pěstovat: letničkám nebo bylinkám postačí deset centimetrů zeminy, ale velké trvalky či zelenina potřebují alespoň půl metru.
Materiál na obrubu
Stavebně nejjednodušší je zhotovit obrubu ze dřeva, to má však omezenou životnost (ve styku s vlhkou zeminou trouchniví). Na rohy je třeba zapustit do země kůly nebo hranoly – alespoň půl metru pod povrch. K nim budou přichycena prkna obruby, která musí být minimálně 30 milimetrů silná, ale čím silnější, tím líp – z hlediska statického ale i estetického. Dřevo napustíme impregnačním prostředkem (ekologickým). Životnost fošen prodlouží i to, když obrubu vyložíme plastovou fólií.
- Jinou možností je sroubit obrubu z kulatin nebo dřevěných hranolů.
- Další jednoduchou možností je obrubu vyvýšeného záhonu vyzdít.
- Populární jsou vyřazené železniční pražce.
- Náročnější práce je, chceme-li mít obrubu z kamenů nebo z proutí, to už vyžaduje odbornou práci.
- Kdo nemá kutilského ducha a příliš velké nároky na estetično (nebo vyvýšený záhon nebude na očích a nebude mít okrasnou funkce), může si koupit v hobby speciálkách plastovou skládačku přímo určenou na zhotovení vyvýšeného záhonu.