Když na zahradě odvetou letničky, ale ještě nezačal čas chryzantém a jiných podzimnách květin, nastal čas rostlině s nelichotivým a nepříznačným českým názvem – záplevák. Trvalka záplevák má květy teplých barev od žluté, přes cihlové, oranžové, rudé až hnědavé. Záplevák nemá vysoké nároky na stanoviště, péči povětrnostní podmínky.
Záplevák: Nenáročná okrasa květinových zahrad
Zápleváky patří mezi pereny, čili trvalky. Mají uplatnění v okrasné zahradě, kde není třeba nějak příliš se o ně starat. Zápleváky dorůstají od půl do jednoho a půl metru. Na výběr jsou desítky vyšlechtěných kultivarů různého vzrůstu a barvy květních úborů.
Kde vzal záplevák český název?
Jak přišla vzhledná trvalka k českému názvu záplevák, když její latinský název zní Helenium? Není „kloudné“ vysvětlení.
- Zatímco v latinském názvu lze snadno najít příbuznost s latinským názvem pro slunce (helios, tvar a barva květů je připomíná),
- český název záplevák žádnou vlastnost rostliny nevystihuje: není invazivní a nerozpleveluje se v zahradě. Snad, že se rozšiřuje odnožemi a potlačují tak plevel?
Trvalka s „americkým pasem“
Ze Severní Ameriky, kde je domovem, se záplevák dostal do Evropy počátkem 18. století. Na našem území se podle různých zdrojů zašal pěstovat po první světové válce. Od té doby bylo v Evropě vyšlechtěno mnoho různých variet. Některé z nich se pěstují jako letničky, jiné jsou trvalkami. Záplevák má přímé i rozvětvené, lysé nebo i chlupaté lodyhy vyrůstající z listových růžic.
- Jsou střídavě porostlé krátce řapíkatými nebo přisedlými listy.
- Rostlina může mít jen několik či větší počet, až 300, vypouklých květních úborů v latnatých nebo vrcholičnatých květenstvích.
- Jejich okvětní lístky mohou být žluté, fialové, hnědé, načervenalé nebo kombinované s pruhy.
Velmi dekorativní a květy lze použít i k řezu. Řezané květy vydrží v dobré kondici až pět dnů a vzhledně doplní jiné zahradní květiny plného léta. Některé zápleváky začínají kvést už v červnu, většina odrůd však kvete později a zdobí zahradu ještě v září.
Záplevák: Pěstování
Nejvhodnějším stanovištěm pro zápleváky je místo, na které svítí slunce, přitom je však dostatečně vlhké.
- Půda by měla obsahovat dostatek živin, v chudé půdě zápleváky nedosahují rozměrů charakteristických pro daný kultivar.
- Na ošetřování nejsou náročné. Kromě pravidelné závlahy vyžadují během vegetace poměrně málo zásahů.
- Na svých původních místech vydrží několik let. Po pěti letech je však dobré jim dopřát nové pěstební místo a přesadit je.
- Vyšší odrůdy brzy na jaře trochu sestřihneme, aby se rostliny rozvětvily.
Škůdce a množení zápleváku
Podle zahradníků největší riziko při pěstování zápleváků představuje virová zelenokvětost. Připomínají, že virovou zelenokvětost léčit nelze. Objevuje se zejména na některých žlutě kvetoucích odrůdách a z napadených rostlin ji mšice přenášejí na další rostliny. Pokud se takové rostliny objeví, je nejlepší se jich zbavit.
Odborníci také připomínají, že nejlepším způsobem množení je vegetativní množení. Pouze tak je možné zajistit přenos všech vlastností odrůd z mateřské rostliny. Výjimkou jsou původní čisté botanické druhy, nebo semenné odrůdy, které se množí generativně.
Foto: pixabay.com