Domů Česko Železniční koridory v České republice (ČR)

Železniční koridory v České republice (ČR)

od jezzina

Železničním koridorem je označována železniční dopravní tepna, která splňuje předepsané parametry. Železniční koridory slouží především k rychlé dálkové dopravě, a to osobní i nákladní. V České republice jsou jako železniční koridory stanoveny čtyři dálkové trasy. Dva železniční koridory jsou součástí železničních koridorů mezinárodních. Úplné dokončení železničních koridorů se předpokládá v roce 2020. I když současné železniční koridory v některých úsecích rychlost příliš nezvýšily, přispěly ke zvýšení kapacity a bezpečnosti tratí.

Koridory: Dopravní priorita 90. let

K definování železničních koridorů v České republice a jejich modernizaci došlo až v počátku 90. let, kdy Česká republika přistoupila na evropské dohody o mezinárodních železničních magistrálách a o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech.

V 90. letech byla výstavba železničních koridorů prioritou. Úkol byl o to náročnější, že byly železniční tratě dlouhodobě zanedbané, nemoderní, přeprava po nich pomalá, technicky nevyhovující, konkurence neschopná a rovněž drahá. I když současné železniční koridory v některých úsecích rychlost příliš nezvýšily, přispěly ke zvýšení kapacity a bezpečnosti tratí.

Železniční koridory v České republice

Trasy železničních koridorů byly u nás stanoveny v návaznosti na evropské rozdělení, a to ve čtyřech železničních koridorech.

  • I. železniční koridor (Berlin – Dresden) – Děčín – Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien / Bratislava – Budapest).
    Koridor byl dokončen v říjnu 2004, výstavba trvala jedenáct let.
  • II. železniční koridor (Gdaňsk – Warzsawa – Katowice) – Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav;
    odbočná větev Přerov – Olomouc – Česká Třebová.
    Začal se stavět v září 1997, byl dokončen v červnu 2004.
  • III. železniční koridor (Le Havre – Paris – Frankfurt a.M.) – Cheb – Plzeň – Praha – Ostrava – (Žilina – Košice – Lvov);
    odbočná větev PlzeňDomažlice – (Nürnberg)
    Koridor není ještě kompletně dokončen.
  • IV. železniční koridor (Stockholm – Dresden) – Děčín – Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – (Linz – Salzburg – Ljubljana – Rijeka – Zagreb)
    Koridor ještě není zcela hotov.

Parametry železničních koridorů

Železniční koridory musely být zmodernizovány, aby splňovaly předepsané parametry.

  • Trať musí být dvoukolejná a elektrifikovaná,
  • musí být na ni instalováno moderní elektronické traťové zabezpečovací zařízení s automatickým blokem, umožňující použití dálkového řízení dopravy,
  • umožňovat traťovou rychlost 160 km/h (toho nelze v celé délce dosáhnout),
  • stanice musí být vybaveny perony, přechody mimoúrovňové,
  • minimalizace počtu železničních přejezdů – úrovňového křížení železnice se silnicí.

Při modernizaci tratí, aby splňovaly parametry koridorů, muselo (a bude muset) být zbudováno množství traťových přeložek pro pozvolnější oblouky trati a nové tunely.

Při budování železničních koridorů se používalo (a používá) metody:

  1. optimalizace, při které není měněna trasa železniční trati;
  2. modernizace, při níž dochází k zásadním zásahům – ke změně vedení trasy trati v terénu.

Víte, že…

… za průkoúpníka železničních koridorů může být považován mladý inženýr Jan Perner? Stavitel a projektant železničních tratí Jan Perner, rodák z Bratčic, zemřel v Pardubicích 10. září roku 1845. Titul inženýr získal po absolutoriu pražské polytechniky a podnikl cestu po západní Evropě, kde se seznámil s rozvojem železnic. V roce 1836 spolupracoval v Rusku na výstavbě trati Petrohrad-Carskoje Selo. Po návratu do vlasti se stal vrchním inženýrem stavby železničního úseku z Pardubic do Prahy na trati Olomouc – Praha. Při inspekční cestě na trati byl u Chocně těžce zraněn a zakrátko zemřel ve mlýně svých rodičů u Pardubic ve věku 30 let. Jméno Jana Pernera nese dopravní fakulta pardubické univerzity, ale také vlak EuroCity z Prahy do Žiliny.

Foto: Olomoucké nádraží (freeimages.com)

Související

Váš názor