Technickým zařízením, kterými se v železniční dopravě dává návěst, je obecně říká návěstidla. Jestliže je někdo odborníkem přes železniční dopravu, asi by důrazně protestoval, kdyby měl téma železničních návěstidel shrnout do jednoho článku. A naopak – kdo o železničních návěstidlech nic neví, jedna “všeobjímající” stať by mu mnoho neobjasnila.

A přece existuje způsob, tak do světa železničních návěstidel proniknout. A to dokonce příjemně – a s celou rodinou. Stačí zařadit do plánů rodinných výletů návštěvu muzea železniční zabezpečovací techniky.

Muzeum železniční zabezpečovací techniky

“Železnice to nejsou jenom koleje, vlaky a výpravčí v červených čepicích.”  Představit veřejnosti i méně známé stránky železnice, to byla jedna z ideí, ze kterých vzešlo Muzeum zabezpečovací a sdělovací techniky. Muzejní expozice byla zřízena v roce 1988 v severomoravské železniční stanici Vidnava, odkud byla počátkem nového milénia přenesena do Hradce Králové. 

Exponáty zachycují vývoj železniční sdělovací a zabezpečovací techniky od počátků dráhy do konce 20. století. Tím je také muzejní expozice ojedinělá v celé Evropě.

Návštěvník se nejprve seznámí s dopravní kanceláří malého nádraží na počátku minulého století. Je tu Morseův telegrafní přístroj, který sloužil českým drahám pro přenos důležitých zpráv mezi stanicemi až do začátku šedesátých let, kyvadlové hodiny, na kterých se nastavoval jednotný čas pro všechny drážní stanice, návěstí a další pomůcky nutné k odbavování vlaků.

Muzeum zabezpečovací a sdělovací techniky  je umístěno v areálu firmy Signal Mont v Kydlinovské ulici. Velkorysý prostor umožnil uspořádat expozici do několika tematických celků a vystavit i exponáty, které do Hradce Králové zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze.

„Vyprav na trať bezpečně svůj vlak“

Muzeum představuje i v evropském měřítku ojedinělou sbírku více než pěti set předmětů a zařízení, které v deseti sálech prezentují vývoj sdělovací a zabezpečovací techniky od roku 1836 až po současnost. Expozice se skládá z venkovní a vnitřní části, přičemž výklad průvodci přizpůsobují věku a zaměření návštěvníků.

  1. Venkovní expozice představuje hlavně kolekci mechanických a světelných návěstidel, ale i přejezdová zabezpečovací zařízení, kolejové brzdy či radiovůz s funkčním zařízením.
  2. Uvnitř návštěvníci obdivují stovky unikátních exponátů železniční sdělovací a zabezpečovací techniky z 19. a 20. století.

Kuriozitou expozice je, že převážná část exponátů je funkčních a návštěvníci s nimi mohou sami manipulovat. Návštěvníci si mohou vyzkoušet vyslat vlakovou soupravu na trať, zkontrolovat, zda jsou správně nastaveny výhybky, či vyslat telegrafem či dálnopisem do nejbližší stanice zprávu, že se blíží expres.

  • Při plánování návštěvy je třeba zjistit otevírací dobu muzea a návštěvu naplánovat v souladu s ní.

 

Za elektrické návěstidlo zvedli Křižíkovi plat

V roce 1870 přijal třiadvacetiletý František Křižík nabídku na místo telegrafní údržby u Severní dráhy Ferdinandovy. Jeho roční plat devět set zlatých mu připadal královský. Je to také období Křižíkových prvních vynálezeckých úspěchů.

V roce 1872 nastoupil na stavbu Moravsko-slezské centrální dráhy Olomouc – Krnov – Opava. Dráha tehdy ještě nebyla v provozu a vídeňská firma Bella Eger právě instalovala návěstní zařízení.

Její šéf přiměl Křižíka, aby se pokusil o konstrukci nového typu vzdálenostního návěstidla ovládaného elektricky. Dosavadní mechanická návěstidla byla totiž velmi nespolehlivá a příliš závislá na spolehlivosti lidí při jejich obsluze.

Křižík krátce nato předložil podrobnou výkresovou dokumentaci zařízení. Úspěch přinesl mladému vynálezci také i lepší finanční ohodnocení.

 

Ilustrační foto: pixabay.com