Domů Historie Atentát na Heydricha

Atentát na Heydricha

od jezzina

K vrcholným činům odbojového hnutí za druhé světové války patřil i atentát na šéfa nacistické bezpečnosti Reinharda Heydricha, provedený československými parašutisty v Praze 27. května 1942. Důsledkem atentátu na Heydricha byla represívní opatření vůči Čechům, mezi nimi i likvidace Lidic a Ležáků. Posledním útočištěm českých parašutistů, kteří atentát na Heydricha provedli, byl pražský kostel Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Atentát na Heydricha z pověření vlády

Za půl milionu říšských marek zradil československý poddůstojník Karel Čurda rotmistry Gabčíka, Kubiše a Valčíka, kteří byli ve Velké Británii pověřeni provedením atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v akci nazvané Antropoid. Gabčík a Kubiš provedli atentát 27. května 1942 v Praze-Kobylisích a poté se ukryli v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Tam je po Čurdově zradě objevilo gestapo.

Odplata za atentát na Heydricha

Výhružnou výzvu k nalezení těch, kteří atentát na Heydricha vykonali, proslovil tehdejší ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec a jako výstraha celému národu vyšla tiskem.

Je pravděpodobné, že o výzvě věděli i lidé, kteří ukrývali hledané parašutisty v kryptě cyrilometodějského kostela v Praze, nebo ti, kteří věděli o tom, že radista desantu Silver A Jiří Potůček vysílá z lomu Hluboká a skrývá se ve Švandově mlýně v Ležákách. Přesto neztratili odvahu. Přes veškeré snahy gestapa uvízlo vyšetřování atentátu na Heydricha na mrtvém bodě. Nepomohlo ani vypálení Lidic 10. června.

Zradil spolupracovníky i kamarády

Teprve na základě informací jednoho z vysazených parašutistů Karla Čurdy, který se po několikadenním velkém vnitřním dilematu 16. června sám přihlásil v Petschkově paláci a dobrovolně prozradil mnoho přechovávatelů a spolupracovníků parašutistů, objevili gestapáci 18. června 1942 úkryt sedmi statečných mužů.

Zvedla se nová vlna poheydrichovského teroru. Jedna z Čurdových informací přivedla gestapo na stopu pobytu radiotelegrafisty Potůčka. Byly zatčeny desítky lidí a podrobeny krutým výslechům. Zvláštní vyšetřovací skupina při nich zjistila, že o činnosti parašutisty věděli dva ležáčtí občané, přesto šéf pardubické služebny gestapa přesvědčoval pražské ústředí o nejtvrdším postupu vůči všem ležáckým obyvatelům. Dostal souhlas k opakování Lidic. Postup nacistů byl 24. června 1942 ještě drastičtější. Tentokrát zavraždili i všechny ženy a z 13 dětí byly pouze dvě uznány jako vhodné k poněmčení. Zbývajících jedenáct našlo smrt v plynových komorách vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Obec byla vypálena a na podzim 1943 ruiny osady srovnány se zemí.

Světově uznávaní hrdinové

Nacisté povraždili po Čurdově udání 252 jejich příbuzných a vyhladili vesnice Ležáky a Lidice. Za porušení stanného práva vyhlášeného v den atentátu na Heydricha nebo za jeho schvalování byly popraveny tisíce českých lidí všeho věku. Čurda byl po válce odsouzen a popraven.

Atentát na Heydricha je přes počet obětí ctěn v evropském měřítku jako hrdinský čin.

Související

Váš názor