Begónie (nebo také voskovky či ledovky) jsou oblíbené letničky kvetoucí od května až do příchodu mrazů. Kvetou bíle, růžově, červeně v různých odstínech a mají zelené, zlenohnědé, bronové až karmínové listy. Nejvhodnější dobou k nákupu hlíz begónií je jaro. Begónie vyžadují lehčí půdu, pravidelnou, ne však nadměrnou zálivku a stálé odstraňování odkvetlých květů. Předpěstování přenecháme odborníkům a vysazujeme je na vzdálenost 20 centimemtrů koncem května. Velmi často jsou jimy osazovány hroby nebo parková rabata.
Begónie je oblíbená letnička
Begónie hlíznatá (Begonia tuberhybrida) je bohatě kvetoucí okrasná rostlina pocházející z tropů a subtropů. Rostlina má měkké výhonky, její listy jsou velké, srdčité, květy bez vůně vyrůstají v jejich paždí. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší barvou, tvarem, velikostí květů i charakterem růstu. Nejčastěji pěstované jsou begónie hlíznaté s jednoduchými, poloplnými i plnými květy v mnoha barvách od bílé po tmavě červenou.
Pěstování begónie hlíznaté v interiéru je obtížné, zato se rostlině velmi daří v okenním truhlíku, na balkóně nebo na terase, či v zahradě.
Výsadba begónií
Nejvhodnější dobou k nákupu hlíz begónií je jaro. Máme-li je doma již z předešlého roku, uložíme je v období mezi lednem a březnem do květináčů, kde je necháme na nějakém teplejším místě narašit, čímž získají určitý náskok. Na záhon je však nevysazujeme, nemáme-li jistotu, že nehrozí noční mrazíky. Před výsadbou do zahrady, kde mohou begónie růst i v polostínu, obohatíme půdu přidáním kompostu nebo rašeliny. I do květináčů nebo truhlíků je vysazujeme do kypré zeminy bohaté na živiny a smíchané s rašelinou. Hlízy klíčí ve vlhkém substrátu při teplotě 20 až 25°Celsia, ven se umisťují až na začátku června.
Begonie: Nároky na pěstování
Přímý sluneční svit a suchý vzduch jim škodí.
Nejlépe prospívají na částečně i silněji zastíněných stanovištích nebo na místech orientovaných k severu v lehčí, dobře propustné kyselejší půdě s bohatým obsahem humusu. Slunné polohy snášejí zejména velkokvěté odrůdy s květy jednoduchými.
Všechny begónie vyžadují pravidelnou zálivku, za letních veder častější přestříknutí a v období růstu pravidelné přihnojení plným hnojivem. Dlouhé výhonky je zapotřebí vyvazovat, aby měly oporu. Na podzim se jejich růst zpomaluje, až přestane úplně. Jakmile odumře nadzemní část rostliny, hlízu ze zeminy vyjmeme, očistíme a uložíme ji do suché rašeliny k přezimování . Přestože je begónie hlíznatá letnička, vydrží i několik let.
Begónie rozmnožujeme semenem, dělením hlíz a listovými osními řízky. Rašící hlízy množíme dělením, přičemž každá část musí mít vlastní pupen
Rady odborníka
- Zakoupené nebo doma přezimované a předpěstované begónie vysazujeme ven od druhé poloviny května, jakmile pomine nebezpečí pozdních jarních mrazíků.
- Hlíznaté begónie nesnášejí ani krátkodobé přeschnutí půdy.
- Rosení listů v létě je žádoucí, ovšem hnojivá zálivka může způsobit popálení listů.
- Kvetoucí rostliny se zvlášť dobře uplatňují v různých nádobách za okny, na balkónech a terasách i v zavěšených ampulích, kde se vyjímají zejména odrůdy s převislým růstem, a také v různých zahradních partiích ve volné půdě.
- Zálivku je nutno omezit již od začátku září, aby hlízy do konce vegetace náležitě vyzrály.
- Vegetace hlíznatých begónií končí zpravidla během října, někdy i dříve, jakmile první mráz popálí listy a ukončí barevnou nádheru květů. Záhy nato vyjmeme rostliny ze zeminy a ve výšce asi dva centimetry nad hlízou ulomíme celou nadzemní část. Hlízy dáme na lísku, kde je necháme oschnout. Teprve potom je očistíme, uložíme do suché rašeliny a skladujeme při teplotě do 10° Celsia.
Zdroj: S využitím publikace Opravník zahrádkářských omylů arch. Čestmíra Böhma
Foto: sxc.hu