Domů Zdraví Časté zapomínání

Časté zapomínání

od jezzina

Naprosto přesně si pamatujeme, jakou polévku jsme jedli na krkonošské boudě, když nám bylo dvacet, ale nepamatujeme si, co jsme měli včera k večeři. „A bude hůř,“ smějí se nám o deset let starší kolegové. Čím to je, že cestou k řezníkovi zapomene, co vlastně chceme nakupovat? Je časté zapomínání jev, se kterým se musí v jistém věku smířit každý člověk? A kdy ten věk nastává?

Paměť je „doma“ v  mozku

Ze středoškolské obecné psychologie víme, že paměť je schopnost mozku

  • ukládat,
  • uchovávat
  • a vybavovat si informace.

Lidský mozek disponuje několika typy paměti. Často se lidská paměť dělí na deklarativní (slovně vyjádřitelná) a nedeklarativní (slovně nevyjádřitelní, například naučené schopnost plavat, jezdit na kole, bruslit a jiné – „co se nezapomíná“).

Podle časového hlediska se paměť dělí na:

  1. krátkodobou,
  2. recentní
  3. a dlouhodobou.

Krátkodobou paměť dobře známe, používáme ji například v práci. Jedná se informace, které v hlavě držíme do chvíle, kdy už nejsou potřebné (čísla, věty, sled úkonů, jména…). Krátkodobá paměť je uložena jen v části mozku.

Na dlouhodobém ukládání informace se podílí celý mozek. Na ukládání a „trvanlivosti“ informaci se podílejí i okolní podmínky: vůně, počasí, hudba, vůně, citové rozpoložení… Nastanou-li po čase, informace se lépe vybaví.

  • V lidské paměti uložené informace nejsou tak přesné, jako třeba informace uložené v počítači. Lidská paměť tak dokonalá není.
  • Časem mohou zaniknout detaily, vytratit se čísla, jména.
  • Paměť také může být zkreslena emoceni nebo zjištěním, že informace není pravdivá.

„Tak mladý, a už zapomíná?“

Podle odborníků je lidský mozek je plně vyvinut asi ve věku 25 let a poté se jeho stav jen každodenně zhoršuje. Už ve středním věku se mohou začít vyskytovat poruchy paměti. Ve stáří už jsou běžné.

Někdy to neznamená vůbec nic, jindy mohou být poruchy paměti příznakem nějakého onemocnění mozku:

  • cévní nemoci,
  • zánět,
  • nádor,
  • následky alkoholismu a užívání návykových látek,
  • užívání léků,
  • poruchy metabolismu,
  • počínající Alzheimerova choroba nebo jiné choroby způsobující demenci, jejímž příznakem je mimo jiné zapomínání.

U postižených osob se nejprve projevuje lehkými poruchami paměti, později dochází k zapomínání i nejjednodušších věcí a nakonec i vlastního jména.

Paměť je možno cvičit

Tak jako lze cvičit svaly, aby dobře fungovaly i ve vyšším věku, je možno cvičit také mozek. Kurzy trénování paměti jsou vhodné pro každého bez rozdílu věku. Obvykle je navštěvují lidé, kteří jsou si vědomi svých problémů s pamětí a hledají pomoc. Mozek stejně jako svaly atrofuje, není-li používán. Tato skutečnost je doložitelná i fyziologicky, změnou tvaru zakončení nervových buněk s tvorbou nových bílkovin. Používáním a trénováním nervových zakončení se udržuje systém plasticity mozku v dobrém stavu. Kromě praktického procvičování mozku prospívá:

  • Dostatek spánku
  • Kombinace vitaminu C a E
  • Malé množství červeného vína (2 dl denně)
  • Omega mastné kyseliny
  • Pravidelné cvičení nebo chůze
  • Přípravky s extrakty z jinanu dvoulanočného
  • Středomořská kuchyně (ryby, saláty, olivový olej)

Ilustrační grafika: pixabay.com

Související

Váš názor