Česnečka patřila odjakživa k těm úplně nejlevnějším polévkám, nebyla-li skutečně tou nejlevnější. Když si ale v současné době dáme česnečku v restauraci, stojí mnohdy víc, než jiné polévky v menu. Je to tím, že česnečky podle právě panující restaurační módy obsahují ještě další ingredience, které je prodraží: šunku, sýr, vejce, opečenou bagetu… Takové česnečky ale naše babičky a prababičky nedělaly. Recept na česnečku podle babičky by byl mnohem střízlivější. Jak se dělá klasická levná, zdravá a chutná česnečka?
Česnečka: První pomoc i levné řešení
V současné době se o česnečce mluví většinou v souvislosti se zdravotními účinky česneku. Toho si byli vědomi i naši předkové, kteří česnečku často připravovali jako prevenci nebo lék: po návratu z chladna pro zahřátí, když někdo na sobě cítil příznaky blížící se chřipky, při špatném trávení... v takovém případě hospodyně rychle udělala jen jednu porci česnečky pro „potřebného“ (když si ji neudělal sám). Způsob byl až neuvěřitelně rychlý, a v mnohých domácnostech se udržel dodnes.
Nejrychlejší česnečka podle babičky, 1 porce
- 400 ml vroucí vody
- 2 – 4 stružky česneku poctivě rozetřeného se solí
- Špetka kmínu, špetka pepře, dvě špetky majoránky
- Asi 1/8 lžíce vepřového sádla
- Krajíc chleba
Postup: Česnek se rozetře se solí. Do hrnku (my dnes konvice) dáme svařit vodu. Do hlubokého talíře nebo do misky dáme na dno česnek, koření, sádlo a chleba rozkrájený na „rybičky“. Spaříme právě vroucí vodou a můžeme zvát ke stolu toho, komu je „záchranná“ porce přichystána.
Jenže babičky nedělaly česnečku jen jako první pomoc při chorobách, ale i jako polévku před hlavním jídlem. Suroviny na ní měly stále při ruce. V době zabíjaček to byl čistý masový vývar, který zbyl po vaření masa na ovar. Tento meziprodukt se nerozdával jako výslužka (to až druhá polévka, vzniklá vařením jitrnic a jelit). Masovou polévku si hospodyně nechala. Protože se zabíjelo v lednu a v únoru, polévka zmrzla a tak se konzervovala. Kuchařka pak „odsekla“ kus na vaření, aby se tento čistý produkt rychle spotřeboval a nepřišel na zmar.
Česnečka z masového zabíjačkového vývaru
- 1,5 vepřového vývaru
- 6 – 8 stroužku česneku
- Mletý zázvor, kmín, pepř, majoránka
- Usušené nebo osmažené kostičky chleba
Vývar přecedíme, přidáme kmín, přivedeme k varu. Přidáme zázvor, majoránku, trochu pepře a rozetřený česnek. Necháme jednou vzkypět a hned za horka podáváme. Podle chuti si každá přidá kostičky chleba, které nabídneme samostatně ve společné misce.
Když nebyl masový vývar, byl k dispozici odvar bramborový, voda slitá po vaření brambor bez slupky. Bez slupky se dřív vařily hlavně brambory rané. Jak se začaly obtížně škrábat, hospodyně je vařila ve slupce – je to ekonomičtější (a podle současných názorů i zdravější). Bramborový odvar ale byl například při vařená brambor na kaši či kucmoch/škubánky.
Česnečka podle babičky z vody po bramborách
- 1000 ml vody z brambor
- 6 – 8 stroužků česneku
- Kmín, celerová nať, majoránka
- Lžička sádla nebo másla
Oloupané brambory dáme vařit s menším množstvím soli, kmínem a podle sezony třeba i celerovou natí. Po uvaření vodu slijeme do polévkového hrnce. Těsně před podáváním znovu přivedeme k varu, jen aby se ve vývaru spařila majoránka a rozetřený česnek. Necháme jednou přejít var a hned podáváme. Do talířů můžeme nasypat trochu na sádle opražené krupice nebo chlebové krutony.
- Česnečku babičky vařily i tehdy, když právě neplánovaly vařit oloupané brambory. Příprava byla také levná a rychlá. Prostě dvě syrové oloupané brambory rozkrájely na kostky a s kmínem uvařily do měkka. Pak už stačí jen přidat obvyklé koření, sůl, česnek a lžičku sádla – a česneková polévka od babičky je hotova.
Foto: (jez)