Domů ZahradaKvětiny Chryzantéma: Pěstování

Chryzantéma: Pěstování

od jezzina

Chryzantéma

Chryzantémy čili listopadky jsou na našem kontinentu spojovány spíše se smrtí – největšího uplatnění se jim dostává při církevním svátku dušiček. Ale například v Japonsku symbolizují chryzantémy život a sílu. Chryzantémy jsou květiny staré Číny a historie jejich pěstování je o hodně delší než náš současný letopočet. Chryzantémy se pěstují nejen na zahrádkách, ale i balkónech a v truhlících na okenních parapetech. Jsou vděčné za přihnojení i za důkladnou zálivku. Pozor však na přehnojení dusíkem, které může snížit jejich nejdůležitější vlastnost – odolnost vůči chladu. Ačkoliv jsou listopadky mrazuvzdorné, nezaškodí věnovat jim na podzim trochu více času.

Chryzantéma: Aby kvetla podle přání

Rod Chrysanthemum je rozmanitý a druhově bohatý, patří ke hvězdicovitým. Speciálně vyšlechtěné hybridy chryzantém rozlišujeme podle květenství. Z vícekvětých lze vypěstovat jednokvěté chryzantémy vyštipováním postranních poupat. Jakmile se na boční větvičce objeví vrcholový pupen, obklopený dalšími poupaty, vyštípneme boční poupata, dokud mají tenké stopky a ze středního pupenu se vyvine květ. Chceme-li, aby chryzantéma vytvořila kytici drobných kvítků, vyštípneme naopak pouze vrcholový pupen.

Chryzantéma: Pěstování

Chryzantémy pěstované v našich zahrádkách jsou vesměs výsledky různých šlechtění.

  • Nejlépe jim vyhovuje těžší půda ve staré síle, přílišné hnojení jin neprospívá.
  • Během vzrůstu potřebují dostatečnou zálivku střídanou s kypřením půdy a mírným přihnojováním tekutými hnojivy, například vykvašeným ředěným holubím nebo slepičím trusem.
  • Jakmile ukáže poupě svou barvu, s přihnojováním přestáváme.
  • Chryzantémy mají rády místo na slunci, ale spokojí se i se stanovištěm osluněným pouze pět až šest hodin denně.
  • Během růstu, zejména po dlouhotrvajícím deštivém počasí, je nutné čistit rostliny od spodních listů, jelikož mohou být postižené háďátkem.
  • Velkokvěté chryzantémy vyštipujeme, na rostlině ponecháme jeden až tři výhony a na konci výhonu jedno poupě.
  • U odrůd dekoračních, sasankovitých, jednoduchých a drobnokvětých zaštipujeme rostliny jednou až dvakrát, aby vytvořily více výhonků.
  • Poslední zaštípnutí má být nehluboké, od poloviny června do poloviny července.
  • Některé vyšší odrůdy vyvazujeme, aby se nevyvracely.
  • Počátkem září omezujeme zálivku, čímž rostlinu chráníme od přebytečné vodnatosti, která jí před příchodem mrazů škodí.
  • Květy, které vydrží dlouho krásné a svěží, řežeme ráno nebo večer.

Zazimování chryzantém

Zakryté netkanou textilií vydrží i silnější mrazík. Pamatujme také na jejich obnovu dělením trsů a výsadbou na nová stanoviště. Vznosnější a mrazu neodolávající chryzantémy pěstované ve sklenících jsou sice atraktivnější než jejich prosté venkovní příbuzné, ale právě ony jediné z přibližně 200 druhů těchto květin zůstávají ozdobou zahrádek a hrobů našich blízkých ještě při příchodu první sněhové nadílky.

Chryzantéma: Někde smutek, jinde symbol slunce

Názav chryzantéma pochází z řečtiny – chrysos znamená v řečtině zlato, anthemon je květ.  Chryzantémy byly pěstovány od nepaměti ve staré Číně a je známo, že se o nich zmiňoval ve svých dílech i Konfucius. Do Japonska se dostaly asi ve 4. století našeho letopočtu a brzy se staly natolik oblíbené, že se jejich šestnácticípý květ – obraz slunce – dostal až do státního znaku, jehož zneužití se trestalo smrtí. O největší rozšíření chryzantém se zasloužil mnich Odilo z řádu sv. Benedikta. Na jeho popud byl zaveden svátek dušiček – v kalendáři figuruje v době, kdy chryzantémy – listopadky jsou jedny z mála v té době kvetoucích rostlin. To je také vysvětlení, proč i dnes ve chryzantémách vidí mnozí lidé pouhé hřbitovní kvítí, ačkoliv jejich barevná pestrost je předurčuje k daleko bohatšímu využití.

  • V Japonsku jsou chryzantémy využívány pro květinovou vazbu a v japonštině se nazývají „sluncem“. V Japonsku se chryzantémám dostalo největšího uznání – nejvyšší japonský řád byl nazván Chryzantémovým.
  • Do Evropy se chryzantémy dostaly dvakrát. Jejich první invaze koncem 17. století v Nizozemí zanikla a teprve o sto let později začaly tyto květiny dobývat Evropu.

Foto: sxc.hu

Související

Váš názor