Aby skleník sloužil tak, jak od něj zahradník očekává a nestal se mikroklimatem pro šíření chorob, plevelů a škůdců, je třeba věnovat mu nejen pěstitelskou, ale také hygienickou péči. K tomu patří i dezinfekce půdy ve skleníku. Provádí se na podzim po sklizní nebo brzy zjara před novou výsadbou.
Dezinfekce půdy ve skleníku
Ve vyčerpané půdě skleníku mohou přezimovat organismy, které negativně ovlivní zahrádkářovy snahy. Mezi úkony, které zeminu ve skleníku regenerují, vyčistí a vůbec „ozdraví“ patří dezinfekce půdy ve skleníku. V půdě zůstávají přes zimu zárodky různých houbových chorob, nevyklíčená semena plevelů a vajíčka škůdců. Když se půda vyčistí před výsadbou, budou pak rostliny lépe vzcházet, skleník nebudou „chovnou stanicí“ nových generací slimáků a pěstitel bude mít v novém vegetačním období méně práce. Dezinfekce pudy se provádí v době, kdy jsou skleníky už nebo ještě prázdné.
Dezinfekce půdy ve skleníku vykuřovací jednotkou
Doporučovanou metodou je například použití vykuřovací jednotky. Jedná se o speciální „dýmovnici“, určenou pro použití v prázdných uzavřených prostorách skleníku.
Jak s takovou dýmovnicí zacházet popisoval před časem zahradnický odborník Jan Kopřiva v Receptáři prima nápadů televizní stanice Prima. „Jednotku postavíme na ohnivzdornou podložku a před zapálením důkladně protřepeme. Pak odtrhneme nálepku na horním víčku, přiloženou prskavku uchopíme za drátěný konec a vsuneme opatrně do otvoru tak, aby s plechovky vyčnívala pouze zašpičatělá část pyrotechnického povlaku s obnaženým drátem kolmo vzhůru. Po té zúžený konec zapálíme zápalkou nebo zapalovačem. Při zapalování několika dýmovnic v prostoru postupujeme směrem ke dveřím, abychom nepracovali v dýmu,“ vysvětloval z televizní obrazovky. „Při vykuřování je nutné okna, dveře a větrací otvory neprodyšně uzavřít. Do zadýmovaného prostoru nevstupujeme po dobu 24 hodin. jedna vykuřovací jednotka postačí k dokonalému ošetření 250 – 500m3. Dým obsahuje jedovatý organofosfát, který zlikviduje dospělce i larvy přezimujícího hmyzu,“ bylo v textové podobě později také archivováno na webových stránkách telereceptáře, provozovaných společností Friendly Production s.r.o.
Dezinfekce dusíkatým vápnem
Jiným dobrým způsobem dezinfekce půdy ve skleníky je aplikace dusíkatého vápna. Ta je dobrá i proto, že ve skleníku se často pěstuje monokulturně.
- Na povrch zeminy aplikujeme dusíkaté vápno a zapravíme ho do půdy.
- Důkladně zalijeme.
- Pak je třeba zeminu zakrýt igelitovou fólií, aby se dezinfekce neuvolňovala do ovzduší skleníku.
- Půdu už dále nijak nehnojíme.
Po třech až čtyřech týdnech je půda připravena k setí nebo k výsadbě. Dusíkaté vápno při aplikaci také pozitivně působí na půdní úrodnost. Dochází k ničení plevelných semen v půdě, klíčících plevelů, slimáků včetně jejich vajíček a původců houbových chorob kořenů. Pro rostliny se zvyšuje dostupnost vápníku, což se příznivě projeví likvidací plísní a zlepší se skladovatelnost sklizených produktů. Dezinfekce půdy dusíkatým vápnem se doporučuje především při pěstování košťálové zeleniny (zelí, květák, kapusta, kedlubny, ředkvička aj.). Působí proti nádorovitosti košťálovin, což je parazitická půdní houbová choroba.