Hluční sousedé: Jak na hluk od sousedů

Říká se, že není nad dobré sousedské vztahy. Někdy je ovšem člověk v situaci, kdyby mu byly mnohem milejší sousedé, o nichž ani neví, než sousedé hluční. Jak se projevují hluční sousedé? A existují rady, jak na hluk od sousedů?

Nemluva lepší než hluční sousedé

Někdy je lepší bydlet vedle bubáka, nemluvy a do sebe uzavřeného introverta, než mít za sousedy společenstvo, které se zdvořilým opisem označuje jako „hluční sousedé“. Hluční sousedé, to nemusí být jen „italská domácnost“, která řeší své spory ječivou hádkou. I jiný hluk od sousedů se pro nás může stát trýzní, jestliže je ho moc a nelze před ním nikam utéct.

Čím mohou rušit sousedé?

• Hlasitá hudba v době klidu (a nemusejí ji poslouchat pouze dospívající děti)
• Hlasitý zvuk televize (problém nedoslýchavých seniorů)
• Klapání kramflíčků po dlažbě nebo laminátové podlaze (zejména ozývá-li se ve dvě nebo v pět hodin ráno)
• Napouštění vody do vany, sprchování, jestliže je sousedova koupelna špatně odhlučněna
• Štěkot nebo vytí psa (zejména v domě majitelovy nepřítomnosti)
• Hluk dětského pokoje (vřískot, skákání z postelí, dupání, hry s míčem, cvičení s činkami pouštěnými na zem, elektronický zvuk počítačových her…)
• Kutilská činnost muže v době klidu (hlavně tupý vrták a vrtačka bez příklepu v paneláku)
• Horlivá kuchařka pracující v době klidu (naklepávání masa, spouštění mixerů a podobných přístrojů)
• Zpěv nebo hra na nástroj v době klidu nebo v jiné exponované deenní době (tv zpravodajství, odpolední siesta)
• Příliš hlasité projevy při sexu
• Hádky mezi členy v domácnosti
• Hluk způsobený opilstvím
• Pranice, rvačky

Na hlučné sousedy myslí i občanský zákoník

Vlastního klidu (jsou-li nároky na něj obvyklé) je možno domáhat se podle práva. V dosud platném občanském zákoníku je mimo jiné stanoveno, že soused (vlastník, obyvatel sousední nemovitosti) nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem. „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.“ V zahraničí fungují proto nezávislé bytové komise, které mají pravomoc k řešení podobných sporů mimosoudní cestou, což nakonec ušetří i peněženku státní správy

Je třeba začít lidsky

Jenže. Jenže. Půjdete si stěžovat na obecní úřad, že sousedovic Pepíček tak strašně vrže na housle, že se to nedá poslouchat? Nebo že má mladá paní v bytě nad vámi tak ráda svého muže, že o tom každý druhý den vědí všechny okolní partaje?

Hlučné sousedy je tedy třeba nejprve „usměrnit“ lidskou  cestou: počkáme, až budou doma dospělí obyvatelé (nejlépe všichni, ale pokud možno dva, nejedná-li se o samostatnou hlučnou osobu). Pozdravíme, představíme se (jestliže se neznáme) a zdvořile vysvětlíme, co nás přivádí. Je dobré, aby si při rozhovoru hlučný soused uvědomil, o jakou situaci se jedná a aby při rozhovoru sám uznal, že o hluku ze svého bytu ví a učiní nápravu.

Jestliže jsou hlučné sousedovic děti, stačí někdy promluvit s nimi. Není třeba vyhrožovat dalšími kroky, bystrý mladý člověk si dokáže spočítat, že stížnost rodičům by pro ně dopadla hůř.

Když nás ruší televize nedoslýchavých seniorů, a chodí-li za nimi na návštěvu jejich dospělí potomci, promluvíme si s nimi. Zejména se zeptáme, zda by oběma stranám (seniorovi i sousedům) neprospělo, kdyby si babička či děda pořídili naslouchadla.

Odborníci udávají, že příliš hlasité rozvody vody jsou v naprosté většině případů způsobeny tím, že řemeslníci ošidili izolaci vodovodních trubek. Musíme se v tomto případě smířit s tím, že sousedovu hlučnou koupelnu umlčí jen soudní příkaz nebo nové rozvody vody.