Pes je výjimečný tím, že jako u jediného živočicha lze u něj v dospělosti najít tak širokou paletu tělesných hmotností. Všechna štěňata v prvních měsících rostou velmi rychle. Obecně platí, že příslušníci většiny plemen dosahují okolo poloviny dospělé hmotnosti po čtyřech či pěti měsících života a dospělé hmotnosti po roce. V krajních případech mohou psi malých plemen dosáhnout dospělé hmotnosti ve věku od šesti do devíti měsíců, zatímco plemenům velkým to může trvat až dva roky.
Jak krmit štěně
Nároky na výživu jsou v období růstu štěněre obzvláště vysoké. Strava musí obsahovat vyvážené množství živin, které štěněti zaručí zdraví, podpoří jeho aktivní životní styl a umožní syntézu nových tělesných tkání.
- Aby byly tyto požadavky splněny, potřebují štěňata správné množství proteinů, tuků, uhlohydrátů, minerálů a vitamínů.
- Je důležité, aby proteiny byly snadno stravitelné a kvalitní a obsahovaly správné množství aminokyselin.
- Příliš mnoho proteinů nepomůže rozvoji svalové hmoty a tělesné kondici. Místo toho se změní v energii, nebo tuk.
- Správné množství vitamínů a minerálů ve stravě je u mladých psů důležitější, než u dospělých. Je tomu tak kvůli vážným dlouhotrvajícím důsledkům, které na vývin jedince jejich nerovnoměrný obsah může mít.
- Důležitost látek pro tvorbu kostí, zvláště vápníku a fosforu, je relativně vysoká. Je nezbytné, aby těchto živin bylo nejen dost, ale i ve správném poměru jedné látky k druhé.
Možné chyby
- Nedostatek nebo nerovnovážný přísun určitých živin může mít vážné následky. Nedostatek vápníku je typický pro jednostrannou masitou stravu, na vápník velmi chudou. Křivice sice nepatří mezi nejčastější nemoci psů, je však způsobena nedostatkem vitaminu D, často ve spojení s nedostatkem vápníku ve stravě. Obě z těchto chyb způsobují vážné problémy v růstu kostí a celkovém vývinu štěněte.
- Nadvýživa je častější problém. Někteří chovatelé dávají psům příliš jíst, nebo je v krmení příliš živin. Nadbytečný přísun energie pro rostoucího psa vede k obezitě u plemen malých a středních a zrychlenému růstu u plemen velkých. To může vést k abnormálnímu vývinu kostí a k chorobám. Vznik některých těchto poruch podporuje nadbytek vápníku. Přílišné množství v tuku rozpustných vitamínů, obzvláště vitamínů A a D, je rovněž velmi škodlivé. Jakékoli přídavky ke stravě jsou zbytečné, pokud se psovi podává vyvážená strava odpovídající stupni jeho vývinu.
Čím krmit štěně
V prvních třech týdnech života přijímají štěňata veškerou potřebnou energii a živiny z mateřského mléka. Kojení přirozeně přestává ve třetím až čtvrtém týdnu, kdy také štěňata začínají aktivně prozkoumávat své okolí. V této fázi by měla být podávána měkká, namočená lehce stravitelná potrava. Nejvhodnější jsou některé průmyslově připravované směsi, velmi chutné a energeticky hodnotné.
Podávaná potrava by měla být nakrájená na malé kousky nebo rozemletá a umístěná v mělkých miskách. Je velmi důležité používat koncentrovanější potravu a podávat ji třikrát nebo čtyřikrát denně. Tento počet se může postupně snížit až na dvě jídla denně, když se váha štěněte blíží dospělé tělesné hmotnosti. Jak štěňata stárnou, jejich potřeba energie (tedy i množství potřebné potravy) klesá.
Přibližně platí:
- když štěně váží polovinu dospělé hmotnosti, mělo by přijímat tolik, co dospělý jedinec plus šedesát procent navíc;
- při osmdesáti procentech dospělé hmotnosti mělo by jíst tolik co dospělý pes plus třicet procent.
Výrobci krmení dodávají návody, ty lze však považovat spíš za obecné rady. Nedoporučuje se krmit štěňata podle jejich chuti, protože se začnou přejídat.
Ilustrační foto: sxc.hu