Domů Osobní rozvoj Jak probíhá zpověď svatá

Jak probíhá zpověď svatá

od jezzina

Svátost smíření, to je správný termín pro obecnější výraz zpověď, někdy také zpověď svatá. Svátost smíření, zpověď svatá, umožňuje zbožnému člověku, aby se vyznal ze svých hříchů, vyjádřil nad nimi lítost a přijal rozhřešení. Ke zpovědi přichází zbožný člověk pravidelně, aby v hříchu nesetrvával a aby jeho duchovní život nebyl povrchní. Jak se u zpovědi chovat? A jak se svátost smíření děje?

Zpověď svatá, čili svátost smíření

Svátost smíření – zpověď svatá – patří mezi svátosti křesťanských církví: katolické, pravoslavné a anglikánské. Prostřednictvím zpovědi se věřící vyzná ze svých hříchů, aby se smířil s bohem a s církví. Laicky řečeno je zpověď svatá takovým „velkým úklidem” v duši. Zpověď svatá, svátost smíření, může mít podobu:

  1. společnou při bohoslužbě smíření,
  2. anebo soukromou, individuální, při níž se jednotlivec zpovídá bohovi prostřednictvím kněze. V církevním prostředí se používá výrazu „ušní zpověď“.

Jak ke svaté zpovědi?

Ke svátosti smíření je možno přijít v kostele během každé mše svaté. Kněz bývá ve zpovědnici nebo ve zpovědní místnosti k dispozici zhruba 15 minut před začátkem bohoslužby a je přítomen dle možností a potřeby i po jejím skončení. O svátost smíření je také možno požádat individuálně v kostele i na faře. Nicméně, katolík má za povinnost alespoň jednou za rok přijmout svátost smíření.  Je-li ovšem hluboce věřícím člověkem, nepřijímá tuto svátost jen z povinnosti.

Z jakých hříchů se vyznávat?

Člověk, který žije zbožně, se pravidelně a upřímně zpovídá a zpravidla nesetrvává ve smrtelném hříchu. Při samotném vyznání hříchů je zapotřebí vyznat pouze smrtelné hříchy, které křesťan dosud nevyznal. Obvykle se křesťané vyznávají také z tak zvaných všedních hříchů.

Seznam sedmi hlavních hříchů

  1. Pýcha (latinsky superbia)
  2. Lakomství (latinsky avaritia)
  3. Závist (latinsky invidia)
  4. Hněv (latinsky ira)
  5. Smilstvo (latinsky luxuries)
  6. Nestřídmost (latinsky gula)
  7. Lenost (latinsky acedia)

Postup při vlastní zpovědi

  • Kajícník přistoupí ke knězi a pak se poznamená znamením kříže: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého Amen.
  • Pokud kněz kajícníka nezná, může se kajícník krátce představit – např. Je mi 40 let, jsem ženatý, mám tři děti, pracuji jako dělník. Kněz může přečíst krátký úryvek z Písma.
  • Vyznání hříchů začne kajícník tím, že řekne, kdy byl naposledy u zpovědi.
  • Pak uvede hříchy, kterých se dopustil. U smrtelných hříchů musí vyznat nejen, o jaké hříchy šlo, ale i kolikrát se jich dopustil, případně zmínit pro zpověď důležité okolnosti.
  • Jestliže kajícník nemá na svědomí žádné těžké hříchy, vyzná se i ze všedních hříchů, jichž se dopustil od poslední zpovědi.
  • Na závěr zpovědi vyjádří lítost, nejlépe svými slovy.
  • Kněz pak může udělit vhodnou radu.
  • Poté uloží pokání a povzbudí k vyjádření lítosti, pokud tak kajícník už neučinil sám.
  • Nato kněz udělí rozhřešení předepsanou formulí: „…Uděluji ti rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. „
  • Kajícník odpoví: „Amen.“
  • Pak následuje vyjádření vděčnosti, např.: Kněz řekne: „Chvalte Hospodina, neboť je dobrý,“ kajícník pokračuje: „Jeho milosrdenství trvá navěky.“
  • Kněz kajícníka propustí slovy: „Pán to odpustil hříchy. Jdi v pokoji.“
  • Pak je třeba vykonat pokání, které bylo knězem uloženo.

 

Zdroj: Postup je uveden na serveru fatym.com

Svátost smíření, zpověď svatá, však není jen přiznáním se k vlastním vinám, ale také vyznáním víry. Objevit novou šanci pro svůj život, najít v sobě sílu ke změně, po které touží.

0 komentář

Související

Váš názor