To, co v posledních letech s důležitou tváří často a rádi nazýváme „oslabenou imunitou“ odborníci v drtivé většině případů pragmaticky označí za nedostatečnou otužilost. To tak rádi neslyšíme. Protože jestliže na „oslabenou imunitu“ chceme léky nebo bylinné přípravky, které budeme pasívně užívat, zvýšit otužilost znamená aktivní činy. A to se poslouchá a ještě víc provádí „nerado“. Ovšem bet bez vlastního přičinění, vůle a vytrvalosti se neotužíme. Jak se začít otužovat?
Epidemie „oslabené imunity“?
Stalo se módou, a pak možná už jenom zvykem, stěžovat si na „oslabený imunitní systém“, protože se nás/naše děti chytne kdejaký virus a bacil, prostě jsme stále nemocní. S touto autodiagnózou přicházejí k lékařům:
- spíš ženy než muži
- a spíš matky dětí než jejich otcové.
Požadují „něco na posílení imunity“. V horším případě podlehnou komerčnímu tlaku četných reklam a za nemalý peníz koupí a užívají přípravky „na posílení imunity“, jimiž si mohou zdravotní stav mnohdy skutečně pohoršit.
Oslabená imunita, anebo slabá otužilost?
Snížená imunita jako diagnóza samozřejmě existuje. Na člověka ovšem nepadne s první podzimní mlhou a plískanicemi. Obvykle jí předchází nějaký vážný zdravotní stav: závažná nemoc, těžká operace, léčba zhoubného onemocnění. K určení přesné diagnózy lékaře vedou laboratorní rozbory krve. V té jsou totiž přítomny všechny složky imunitního systému, které mohou deficity způsobovat.
To, že má dítě každou chvíli rýmu a kašel ještě neznamená, že má oslabenou imunitu. Lékaři pro děti a mládež velmi často rodičům vysvětlují, že příčina častých chorob jejich potomka tkví v tom, že není nijak otužilý.
V zdravém těle zdravý duch
Otužování, tedy zvykání těla na nižší okolní teplotu, je jednou z nejúčinnějších, starých a osvědčených metod udržování skutečné obranyschopnosti těla. Ale také duše, řekl by Miroslav Tyrš. „V zdravém těle zdravý duch.“ Všeobecně se má za to, působením chladu se tělo mobilizuje a chrání před nepříznivými vlivy. Krátkodobé a cílené vystavování chladu způsobí:
- Sníží tepovou frekvenci
- Vzroste spotřeba kyslíku a zvětší se plicní kapacita
- Kožní cévy se smrští a vnitřní orgány víc prokrví
- Tělo začne produkovat teplo
Otužování je životní styl
Otužování neznamená, že se někdo noří v mrazu do vysekané díry v ledu. Otužování je třeba chápat jako dlouhodobý životní styl, nikoli jako koníčka nebo nějakou „nárazovou“ akci. Požadovaného efektu se dosáhne při dodržení určitých zásad.
Jak se začít otužovat
- S otužováním je třeba začínat pozvolna, postupně při tom zvyšovat sílu otužovacích procedur.
- Otužování musí být pravidelné. Musí se stát pravidelnou součástí života, neuvažovat o tom jako o nějaké „akci“.
- V topné sezoně je třeba snížit teplotu v bytě na maximálně 20 °Celsia. A k chladu v bytě přistupovat jako ve Skandinávii. „Je ti doma zima? Vezmi si svetr a teplé ponožky.“
- Otužovat je třeba i děti, a to od útlého věku. Odborníci mluví o jednom roku věku, kdy už děti mají termoregulační systém na dobré úrovni.
- Nejlepší způsob jak dětem otužování přiblížit je vlastní příklad. Děti by měly získat návyky, které jim budou připadat samozřejmé, protože rodiče to tak také dělají.
- Snažte se každý den strávit alespoň hodinu času na čerstvém vzduchu. Nezáleží na venkovní teplotě nebo počasí, omlouvají jen mimořádně nepříznivé vlivy jako vichřice, smog nebo opravdu velké mrazy.
- Naučte sebe a své děti vhodně oblékat. Velmi často matky oblékají své děti zbytečně moc teple, takže se přehřívají, potí – a tím spíš při prvním ofouknutí nastydnou.
- Při provozování venkovního sportu se oblékejte tak, abyste v první chvíli, kdy vyjdete ven, cítili lehký chlad.
- V ložnici, a to i v ložnici dětí, by měla být teplota nanejvýš 18 °Celsia. Před spaním vždy důkladně vyvětrat. Je lepší přidat jednu lehčí pokrývku navíc pro případ zimy, než se probouzet zpocení horkem.
Ilustrační foto: pixabay.com