Jedním z velkých nepřátel člověka je celkem nepatrné klíště. Ve vysoké trávě, na keřích a v nízkých lesních porostech sedí nepozorováno až do chvíle, kdy se může přisát na kůži teplokrevného zvířete či člověka. Saje krev, kterou potřebuje ke svému vývoji. Jeho zakousnutí ani necítíme. Parazita zjistíme až doma anebo pocitem svrbění či slabé bolesti zpravidla až druhý den, kdy je už nasycen krví. Tato ztráta krve je pro člověka zanedbatelná, hrozivější je, že některé klíště může přenášet různé nemoci, nebezpečné pro člověka.
Klíště trpělivě čeká na hostitele
Nejčastěji se s klíšťaty můžeme setkat v listnatých a smíšených lesích, na křovinatých březích, na okrajích lesů, a to do nadmořské výšky 800 metrů. Klíšťata nás mohou ohrozit od března do listopadu, avšak nejvíce je jich v červenci a srpnu. Pokud nejsou přisáta, číhají na spodních stranách špiček trav a listů, nejčastěji ve výšce od 30 do 120 centimetrů. Samička klíštěte má značnou potřebu krve a po bohatém nasátí klade až několik tisíc vajíček. Z těch se pak za několik týdnů líhnou larvy, které se po nasátí krve na drobných hlodavcích mění v tak zvané nymfy. Ty parazitují na větších zvířatech, jako jsou zajíc nebo srna. Po několika týdnech, často i měsících „hostování“ na jejich kůži dorůstají a postupným svlékáním se mění v dospělé jedince.
Pranostika říká, že když je hodně myší, bude příští rok dost klíšťat.
Jak vyndat klíště?
Nejlepší ochranou proti klíšťatům, která mohou přenášet nejen encefalitidu, ale také lymskou borreliózu, je vhodné oblečení a důkladná prohlídka těla. Ne každé klíště ale je infikované. Například lymskou borreliózou je nakaženo zhruba pět až 55 procent klíšťat, a to podle lokality, klíšťovou encefalitidou pak asi jen deset procent klíšťat.
Vždy po procházce travnatým porostem u řeky nebo v lese bychom se měli důkladně prohlédnout nebo otřít ručníkem, abychom zjistili, zda se náhodou klíště nezachytilo na těle. To se totiž nezachytí okamžitě, ale až po několika hodinách. Když už klíště na těle najdeme, je nutné vyndat čili odstranit je co nejdříve, protože riziko nákazy souvisí i s dobou jeho přisátí. Je třeba zároveň dávat velký pozor, abychom ho nerozmáčkli. Borelioza totiž žije v jeho střevě a při rozmáčknutí bychom se mohli nakazit přes záděrky na kůži i tímto způsobem. Což plně platí i pro odstraňování klíšťat z kůže psů a dalších domácích zvířat.
Nejbezpečnější je proto zbavit se klíštěte za pomoci pinzety nebo speciální karty se zářezem, která je přímo určena k odstranění klíštěte. Poté ránu vydesinfikovat a v následujících dnech věnovat pozornost tomu, jestli se na místě nevytvoří zarudlá skvrna, která by mohla signalizovat onemocnění boreliozou.
Jak se chránit před klíštětem
- Do divočejší přírody nechodíme v krátkých kalhotách nebo sukni. Chráníme se nohavicemi, ponožkami a uzavřenými botami.
- Nohavice zevnitř vystříkáme odpuzovacím přípravkem.
- Po návratu si prohlédneme celé tělo. Zakousnuté klíště neprodleně odstraníme, protože čas pracuje proti nám.
- Nejlépe je odstraníme tak, že jeho vyčnívající zadeček zakápneme přípravkem k tomu určeným nebo jedlým olejem a po chvíli roztoče pomocí pinzety nebo karty kývavými pohyby a mírným tahem vyjmeme. Místo vpichu ošetříme běžným dezinfekčním prostředkem (ajatinem, tinkturou nebo jodisolem).
- Pokud se klíště přetrhlo a kousek ho zůstalo v rance, zajdeme k lékaři.
- Od sedmého dne, kdy jsme klíště nedobrovolně hostili, si začneme dvakrát denně měřit teplotu. Máme-li ji zvýšenou a příznaky jako při chřipce, ihned vyhledáme lékaře.
Na specializovaných webových stránkách můžeme sledovat mapy aktuálního výskytu a aktivity klíštěte.
Ilustrační foto: scx.hu