Cítit se občas mizerně je normální, špatnou náladu mívá někdy každý. Horší je, když se nálada nelepší a člověk se začne utápět ve stavech úzkosti, uzavírat do sebe, přestane komunikovat se svým okolím. Varováním nepřirozených stavů je také vyšší spotřeba alkoholu u dotyčného jedince nebo aplikace různých druhů léků. Takové stavy již normální nejsou a je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Chci být sám
Nic se neděje, jen se mi tam nechce a chci být sám nebo sama. To bývá nejčastější výmluva postižených, a velmi účinná. Zpočátku si totiž ani nejbližší nevšimnou, že dotyčný trpí generalizovanou úzkostnou poruchou. Postižený se stydí, že není schopen odolávat tlaku, uzavírá se do sebe i se svými všudypřítomnými obavami, že se něco stane nebo něco není v pořádku.
Postižený tak zažívá doslova muka, kromě psychiky trpí i tělo, zhoršuje se imunita a průvodním jevem jsou také ostatní tělesné potíže – časté virózy, zánětlivá onemocnění, ale také zácpy nebo průjmy.
Spouštěčem může být stres
Častěji bývají těmito stavy postižené ženy než muži, většinou se jedná o jedince, kteří trpí pocitem viny nebo nízkým sebevědomím. Častým spouštěčem úzkostných stavů bývá také každodenní stres a tlak na výkon. Právě strach z neúspěchu nebo obava, že úspěch je jen dílem náhody, vede jedince k pití alkoholu nebo jiným návykovým látkám. V alkoholu vidí dočasnou úlevu, bohužel však vede ještě k horším stavům po vystřízlivění. Jedinou možnou pomocí, jak se zbavit úzkostí, je odborná pomoc.
Pomůže terapie i medikace
V dlouhodobém horizontu totiž mohou úzkosti vést až k depresivním stavům, poruše spánku nebo stresové poruše. A co pomáhá na úzkost? Během terapeutických sezení je nutné odhalit příčinu psychického onemocnění a naučit se s ní pracovat. Neméně důležitým bodem psychoterapie jsou také dechová a svalová cvičení, která pomohou ve stavech úzkosti a působí jako první pomoc. V nejzávažnějších případech je nutná také šetrná farmakoterapie s výběrem efektivních a šetrných antidepresiv nezpůsobujících závislost.