Judaismem je obecně nazýváno židovské náboženství, respektive – judaismus je náboženství židovského národa. Příslušnost k židovskému národu je definována židovským náboženstvím: za Žida je považován každý, kdo se narodil židovské matce anebo přestoupil na židovskou víru. Po Druhém vatikánském koncilu katolická církev zařadila judaismus do oblasti ekumenismu, čímž chtěla vyjádřit, že obě náboženské víry mají společný základ. Judaismus není totéž co židovství. To označuje širokou oblast celé kultury a společenství židovského národa.
Judaismus, židovské náboženství
Judaismus je jedním ze základních prvků židovské identity. Na rozdíl od křesťanství či islámu totiž nejde o náboženství univerzální, ale o náboženství národní. V odborných kruzích a v židovském etniku se židovská společnost dělí na dvě skupiny:
- světskou
- a pobožnou.
Světští židé chápou judaismus jako součást své národní identity. Většina z nich dodržuje základní židovské zvyky, přestože v nich spíše než náboženskou povinnost vidí součást svého dědictví a kultury. Drtivá většina nechává:
- obřezat své mužské potomky a je oddávána rabínem podle tradičních židovských předpisů.
- Dodržuje také základní židovské svátky: pesach, savuot, roš hašana (židovský nový rok), jom kippur (Den smíření, den půstu), chanuka a purim. Svátky jsou chápány jako součást národní tradice a jen málo důležitosti je přikládáno jejich náboženskému významu.
- Velká část světských židů dodržuje také židovské dietetické zákony, tak zvaný kašrut (nejdůležitějším pravidlem je oddělování masité a mléčné stravy, zvláštní pravidla pro porážku dobytka a zákaz pojídání vepřového, zvěřiny, ryb bez šupin a podobně).
- Sabat je pro světské dnem odpočinku.
Druhou skupinou jsou pobožní Židé. Dodržují všechny náboženské předpisy, zároveň se však plně zúčastňují moderního života. Judaismus pro ně však není pouze náboženství, ale také životní styl.
- Obřízka, náboženská svatba či kašrut nejsou pro ně tak jako pro světské židy jakýmsi sentimentem, ale základní součástí života.
- Židovské svátky mají pro ně hluboký náboženský význam a jsou slaveny v souladu s halachou – židovským náboženským zákonem.
- Sabat je den, který je zasvěcen modlitbě a bohoslužbě.
Judaismus – Zjevení a tradice
Jestliže chceme pochopit postavení judaismu v kontextu celosvětového vývoje, nepostačí přečíst si pár článků – ať již jsou publikovány kdekoliv. Krátký formát článku nikdy nemůže proniknout k jádru tématu. To ovšem mohou zprostředkovat publikace, které jsou ve větších knihovnách k mání, a nebo je knihovníci mohou objednat ze skladu fondu knihovny. Může to být například:
Judaismus – Zjevení a tradice (Judaism – Revelation and Traditions) amerického autora Michaela Fishbana. Čtenář je v ní seznamován s dějinami, vývojem a významem druhého nejdůležitějšího náboženství evropského civilizačního okruhu. Kniha přehlednou a čtivou formou čtenáři představuje judaismus v jeho základních obrysech; jeho dějiny v podstatě dělí do dvou nestejně rozsáhlých kapitol. První tvoří výklad judaismu, coby ideologického a rituálního systému, druhou dějiny Židů v moderní době. Na knize je oceňován její informativní charakter prostý veškeré ideologie.
Zdroj: S využitím archivu aut.