Domů Společnost Latinka

Latinka

od jezzina

Písmo, kterým v 21. století píše asi dvě a půl miliardy lidí, a kterým zapisujeme i naši českou řeč, se nazývá latinka. Z názvu je patrno, že má latinka blízko ke starověkému Římu.  Kde se latinka vzala a kdo ji používá?

Latinkou píše skoro  celý svět

Latinka je typ písma, které si staří Římané přizpůsobili k zápisům latinských textů. Jako i jiné kulturní hodnoty, převzali Římané tento typ písma z řecké kultury, konkrétně z kumejské abecedy používané v západním Řecku 8. až 5. století př. n. l.

Latinka se rozšířila, a až na některé výjimky, používá ji většina evropských zemí. A vlivem kolonizace latinku používají i obyvatelé severní, střední a jižní Ameriky, země Afriky, Austrálie a Oceánie. V Evropě převzaly latinku jazyky:

  • románské  (francouzština, rumunština, italština, španělština, portugalština),
  • jazyky keltské,
  • baltské,
  • germánské (němčina, angličtina),
  • ugrofinské (maďarština, finština, estonština).
  • Latinkou píší skandinávské národy,
  • obyvatelé Vietnamu
  • a Turecka.

Latinkou také zapisujeme jazyk český a slovenský. Jiný typ písma se v Evropě používá například v Rusku a v některých státech bývalého Sovětského svazu, v Bulharsku, v Řecku).

Abeceda podle alfabety

Tak jako mělo svůj pevný řád uspořádání písmen v Řecku (tzv. alfabeta, písmena pevně sežazena od alfy po omegu), podobné uspořádání měla od začátku i latinka (abeceda, písmena uspořádána od A do Z).

Abeceda má původ v jazyku fénickém. Z 26 písmen etruské abecedy staří Řekové převzali jedenadvacet. Později k 21 etruským přibyla řecká písmena Y a Z. Tím získala latinka svoji dlouhodobě kompletní podobu ve formě 23 písmen. Neměla písmena J, U, W a složeninu CH.

Vývoj grafických znaků latinky

Postupně se vývojem měnila i grafická podoba znaků latinky. Výrazů, kterými byly jednotlivé typy nazývány, se podnes používá v typografii, grafice, žurnalistice, a nakonec i v počítačových editačních systémech:

  • kapitála a starší římská kurzíva, která se ve 3. století vyvinula v mladší římskou kurzívu,
  • zatímco na kapitálu navázala unciála a polounciála.
  • Ve snaze sjednotit způsob zápisu latinky vznikla v 8. století karolinská minuskule;
  • i ta ovšem podléhala změnám až se nakonec ve 12. století proměnila v gotické písmo.

„V 15. Století se z důvodu rostoucí potřeby hojnějšího a rychlejšího psaní hledaly nové tvary písma: humanisté proto na základě tvarů kapitály a karolinské minuskuly vytvořili humanistické písmo, zatímco gotické písmo se přeměnilo v novogotické písmo, v němž nabyla navrch jeho kurzívní podoba. Humanistické písmo v následujících staletí postupně novogotické vytlačovalo, až se novogotické písmo nakonec roku 1941 přestalo používat úplně,“ dočteme se v české verzi Wikipedie.

Latinka se šířila s římskokatolickým vyznáním. Spolu s přejímáním latinky různými národy bylo třeba její původní podobu místně upravovat a přizpůsobovat.

„Paradoxní je, že všechny národy píšící latinkou používají zároveň arabský číslicový systém, nikoliv římský. Římané používali k zápisu číslic písmen I, V, X, L, C, D, M. V současnosti se tohoto systému využívá jen zřídka, zpravidla při zápisu letopočtů. Arabské číslice 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 0 však jednoznačně převažují,“ připomíná se na webu udalosti-historie.comehere.cz.

0 komentář

Související

Váš názor