Domů Zahrada Lupina: Pěstování

Lupina: Pěstování

od jezzina

Podél lesních cest, na lesních stráních, ale i na zahrádkách počátkem léta vykvétá lupina, vlčí bob mnoholistý. Pochází ze Severní Ameriky, pěstuje se jako okrasa i na krmení lesní zvěře. Šlechtěné kultivary vlčího bobu (lupiny) mají velké hrozny jednobarevných i dvoubarevných květů v různých barevných odstínech. Odstřihneme-li včas odkvetlé květenství, rozkvetou rostliny ještě jednou koncem léta. V zahradě jim nejlépe vyhovuje slunné chráněné místo s výživnou vlhčí půdou, která neobsahuje vápník.

Lupina je jedovatá. Jedy obsažené ve vlčím bobu silně poškozují jaterní tkáň, nervový systém, srdce a ledviny.

Americká lupina v Evropě zdomácněla

Lupina, vlčí bob mnoholistý, vykvétá v červnu. Původní modrá barva byla v kultivarech rozmnožena od něžné bílé, přes žlutou, oranžovou a cihlově červenou až po květy dvoubarevné. Výborně se uplatňuje v rabatech, barevně oživuje také smíšené trvalkové skupiny.

Není to naše původní rostlina, její domovina byla původně na západě Severní Ameriky. Jako mnoho jiných květin zdobících naše zahrádky se dostala jako rarita do Evropy kolem roku 1890. Jen některým rostlinám se podařilo zdomácnět tolik, jako vlčímu bobu. Hodně k tomu přispěl způsob šíření semen – zralé lusky se stáčejí a vystřelují semena daleko od rostliny. Lupina se rozšířila nejen u nás, ale po celé Evropě.

V České republice zdomácněla s proměnlivou hustotou na celém území – od nížin až do přibližně 1200 metrů nad mořem. Většina rostlin ve volné přírodě se vrátila k původní modré barvě květů, zatímco na zahrádky šlechtitelé poslali odrůdy v bohatém sortimentu barev. Odborně jsou tyto kultivary označovány jako Lupinus x hybridus. I když domácích druhů je v Americe asi stovka, a jsou mezi nimi také jednoletky, náš zahradní vlčí bob je trvalka vzniklá křížením několika původních druhů.

Pěstování lupiny

Pokud jde o nároky, nejvíce se lupinám líbí hluboko zpracovaná výživná půda, neutrální až mírně kyselá. Lupina má schopnost, podobně jako třeba hrách nebo jetel, obohacovat půdu dusíkem (jsou příbuzní), proto je často pěstována pro zlepšení kvality půdy – zejména v lesích na kyselých půdách.

  • V zimě tyto hybridní odrůdy nemají v oblibě příliš vláhy.
  • Množíme je řízky, nebo výsevem.
  • Pokud však chceme udržet barevnou pestrost, kupujeme vždy osivo nové – jde sice o trvalku, ale s omezenou životností.
  • Když nechceme, aby se rostlina vysemenila či vysévat semínka z vlastní sklizně, po odkvětu květinu seřízneme. Pak znovu vykvete.

Jedovatá krása

Lupina je životu nebezpečná. Jedy obsažené ve vlčím bobu silně poškozují jaterní tkáň, nervový systém, srdce a ledviny. Otrava se pozná podle:

  1. slinění,
  2. nevolnosti, zvracení,
  3. poruch srdečního rytmu,
  4. v těžkých případech dochází k ochrnutí dýchacích orgánů,
  5. následné smrti za plného vědomí.

Některé nově vyšlechtěné odrůdy v sobě tolik jedů nemají a používají se jako krmivo pro dobytek nebo v lesích jako pastva pro zvěř.

Víte, že…

… lupina vlčí bob je květinovým symbolem státu Texas?

… v noře lumíka z doby ledové se zachovala semena arktického vlčího bobu, lupiny? Semena zmrazená deset tisíc let prý vyrostla do zdravých rostlin.

…v místech, kde pracovaly těžké stroje a kde je půda silně utužená, odborníci doporučují prokypřit ji do větší hloubky a vysít lupinu vlčí bob, jehož kořeny dosahují až do hloubky 1,5 metru? Půdu nejen hluboko provzdušní a obohatí o dusík a další živiny, ale navíc zkrášlí zahradu lesem nádherných pestrobarevných „svícnů“, které jejich květenství připomínají.

Foto: freeimages.com

Související

Váš názor