Mapové značky jsou dohodnuté symboly, které vyznačují zpřesňující nebo konkrétní body, objekty, útvary a jiné podbrobnosti na mapě. Mapové značky bývají různé na různých typech map: katastrální mapy, vojenské, automapy.
V běžném životě se nejčastěji setkáváme s mapami turistickými a cykloturistickými. Turistické mapy jsou nejčastěji vedeny v měřítku 1 : 50 000. Proto se jim lidově říká „padesátky“. Znamená to, že jeden centimetr na mapě odpovídá 50 tisícům centimetrů, tedy 500 metrům v terénu.
Co najdeme na mapě
Na líci turistické mapy je obvykle geografické znázornění (vrstevnice, kóty, lesy, vodní plochy, silnice, cesty, železnice…) doplněné o barevné turistické cesty a další orientační značky.
- Barevnost cest na mapě odpovídá barvě turistických značek, jimiž je cesta označena v terénu.
- Turistické cesty se na mapě značí plnou tlustou čarou a jsou v barvách červená, modrá, zelená a žlutá.
- Líc je pro snadnější orientaci na mapě podkreslen čtvercovou sítí – vodorovné okraje čísla, svislé okraje písmena abecedy.
- Turistické mapy jsou orientovány na sever, čemuž odpovídá i tisk textu.
Vysvětlivky mapových značek
Rub turistické mapy má někdy informativní charakter. Nacházejí se na něm:
- zvětšené výřezy větších aglomerací lokality,
- výpis a stručná charakteristika zajímavých míst podle čtvercové sítě (stručný turisticko vlastivědný obsah mapy),
- legenda turistických značek použitých na mapě (cesty, hrady, zámky, zříceniny, kostely, vodní plochy, tábořiště, hostince apod.).
Znázornění členitosti terénu
Z turistické mapy vyčteme i profil trati.
- Výška terénu je značena vrstevnicemi (hnědé tenké křivky spojující místa se stejnou nadmořskou výškou). Čím jsou na mapě vrstevnice hustší, tím je terénní nerovnost prudší.
- Dalším způsobem je znázornění kótami , což jsou body, jejichž nadmořské výšky byly přesně změřeny. Nadmořské výšky se počítají od hladiny Baltského moře (u starších map od hladiny Jadranu).
- Kromě toho můžeme nerovnosti vyjádřit šrafami, asi třímilimetrovými čárkami různé síly, které jsou kresleny ve směru největšího spádu. Čím je terén příkřejší, tím jsou šrafy silnější. Šrafy ale silně zaplňovaly mapový obraz a mapa pak byla velmi těžko čitelná. Proto se od šrafování v nových mapách upustilo.
- U některých map se používá stínování. Jde o způsob, který napomáhá plastickému vzhledu mapy. Je to barevně vyjádřené „osvětlení“ zobrazeného terénu od severozápadu. Svahy, které jsou „ve stínu“, tedy svahy jihovýchodní, jsou pokryty šedou barvou. Stínování se užívá u nových turistických map a map malých měřítek. Zřídka se na turistických mapách používá barev , které známe ze školních atlasů. Zelená označuje nížinu, hnědá hory. Čím tmavší hnědá, tím jsou hory vyšší.
Použití mapy
V terénu mapu používáme tak, že ji vždy nejprve zorientujeme na sever (tedy s mapou v ruce se otočíme čelem k severu). Najdeme nějaký orientační bod, který bude stejný v terénu i na mapě a tím se ujistíme o bodu, kde právě stojíme. Mapa nám je nejvíc platná na nějakém vyvýšeném místě, kde máme přehled o krajině.
Mapové značky
Foto: PrtScr (jez)