Mezi tak zvaně autoimunitní onemocnění patří nervosvalové onemocnění myastenie gravis. Při této nemoci nedochází k přenosu nervového signálu do některých typických svalů (skupin svalů). Nemoc, která postihuje víc ženy než muže jednak výrazně zhoršuje kvalitu života, ale může i ohrozit na životě. Myastenia gravis je v současné době dobře léčitelná.
Myastenia gravis není vzácná nemoc
Myastenia gravis je nemocí autoimunitní – organismus vytváří protilátky, které mu škodí. V případě myastenie gravis to jsou protilátky, které blokují látky, jež zajišťují přenost nervového signálu na buňky svalu.
Myastenia gravis se někdy označujeje jako pseudoobrna (myastenia gravis pseudoparalytica). Pseudo (nepravá) proto, že nervový systém sám o sobě není poškozen (což také zvyšuje možnosti účinné léčby).
Podle odborníků není sice myastenia gravis příliš častým onemocněním, ale rovněž není nemcí vzácnou. Lékaři ji odborně popsali už v 19. století (výskyt je zaznemnám mnohem dřív). Objevuje se zejména u žen ve věkové skupině od dvaceti do čtyřiceti let. Muže myastenia gravis postihuje v seniorském věku (asi od šedesáti do osmdesáti let). To jsou nejčastější případy, které ale nevylučují, že by nemocí myastenia gravis nemohl onemocnět člověk jiného věku. Větší riziko výskytu je u lidí, kteří trpí ještě i jinou autoimunitní nemocí ( například lupus erythematod či některé choroby štítné žlázy autoimunitního charakteru).
Příznaky choroby
Myastenia gravis má typické projevy a příznaky, které způsobuje svalová únava. Příznaky se během dne zhoršují (ráno je stav nemocného lepší než večer).
Projevy:
- člověku s myastenií gravis typickým způsobem „padá“ oční víčko,
- někdy není schopen udržet otevřená obě oční víčka,
- může se objevovat dvojité vidění (jsou unaveny svaly, které řídí pohyby očí),
- nesnadné nebo i nemožné polykání, zejména tvrdé potravy,
- obtížné žvýkání,
- padání koutku úst a vytékání sliny,
- nesnadné vyslovování (především některých samohlásek),
- padání hlavy,
- nemožnost zvedat ruce,
- náhlé pády,
- zhoršené dýchání, které se může rozvinout v tak zvanou myastenickou krizi, kdy musí být nemocnému poskytuta pomoc podporou dýchacího (ventilačního) přístroje.
Léčba myastemie gravis
Myastenii gravis ve většině případů provází zbytnění brzlíku. Proto léčba spočívá mimo jiné v jeho chirurgickém odstranění. Po odstranění brzlíku podle odborníků většina příznaků vymizí.
Dále jsou postiženému podávány léky, někdy je nemocnému čistěna krev nebo jsou aplikovány infuze.
Nemoc je léčitelná, ale pacient musí dodržovat léčebný režim a užívat léky v předepsaném množství a rytmu, jinak může dojít ke zhoršení stavu nebo ke krizi.
Nemocný rovněž nesmí úžívat některé druhy léků, takže jakékoliv užívání musí být předm schváleno ošetřujícím odborným lékařem ( v některých případech proto musí léčba jiného omenocnění pod kontrolou – v nemocnici.