Hodiny v Greenwichi
Největší atrakcí pro turisty přicházející do londýnského předměstí Greenwich je vyfocení se nad kovovým znázorněním nultého poledníku, a to tak, aby stáli jednou nohou na východní a druhou na západní polokoulí.
Až do roku 1884 byl za nultý považován poledník, který procházel ostrovem Ferro (Hierro), nejvzdálenějším z Kanárských ostrovů.
Třebaže při novodobém upřesňování pozemských souřadnic pomocí satelitního systému GPS byla zjištěna nepřesnost v kartografickém umístění nultého poledníku, historický význam původního nultého poledníku zůstává, a tak jeho maketa nebyla přemístěna. Na protilehlé straně zeměkoule na 180. poledníku se nachází mezinárodní datová hranice.
Každou nohou na jiné polokouli
Greenwich a místní nultý poledník pomyslně rozdělující Zemi na východní a západní polokouli je byl dlouho rozhodujícím pojmem nejen pro světovou kartografii, ale i pro určování času. Turisté, kteří sem přicházejí, se nejprve většinou pobaví přecházením ze západu na východ pak shlédnou expozici uvnitř komplexu budov Staré královské observatoře věnované toku času a všemu s tím souvisejícímu. A proč se za kolébku moderního času považuje právě Greenwich?
Nultý poledník v Greenwichi
Královská observatoř (Royal Greenwich Observator), postavená v roce 1675 pro krále Karla II., sloužila původně jen pro námořní účely. V roce 1767 začala tisknout ročenku obsahující informace o poloze hvězd, a umožňovala tak měřit všem námořníkům jejich polohu vzhledem ke greenwichské zeměpisné délce.
Brzy nato se stal zdejší poledník obecně uznávanou souřadnicí, podle níž vzniklo množstvi map. A protože na konci 19. století byla většina map založena právě na něm, mezinárodní konference ve Washingtonu z roku 1884 přijala greenwichský čas za určující pro celý svět.
Návštěva astronomického centra
Astronomické centrum v observatoři si návštěvníci mohou prohlédnout zdarma. Vstup se vztahuje pouze na Flamsteed House včetně nultého poledníku. Královská observatoř se skládá z několika budov.
- Ta nejvyšší, dům Flamsteed House, byla navržena pro prvního královského astronoma Johna Flamsteeda a dnes jsou v ní uloženy nejlepší navigační přístroje té doby.
- Poté návštěvník vejde do soudní budovy s názvem Meridian Building, jež byla postavena v 18. století. Poledník nulové zeměpisné délky prochází právě tudy – odtud také její název.
- Na předním dvorku je slavný nultý poledník vyznačen v dlažbě.
- V průčelí Meridan Building jsou zabudovány atomové hodiny s časovým údajem o tom, kolik dní, hodin, minut, sekund a setin sekundy ještě zbývá do konce tisíciletí.
Nultý poledník je jinde
Při upřesňování pozemských souřadnic pomocí satelitního systému GPS (Global Position System) vyšla najevo nepříjemná chyba. Nový kartografický systém GPS proto posouvá nultý poledník v Greenwichi o asi 102 metry východním směrem. Nové údaje se používají pro přesné měření. Z hlediska historické důležitosti původně vyznačeného nultého poledníku však k posunu jeho makety a označení nedošlo.
Konec světa na ostrově Ferro
Ve staré literatuče se ještě můžeme setkat s výrazem „ferrský poledník“. Podle nejstaršího pojetí byl za konec Starého světa považován mys Orchilla na ostrově Ferro (Hierro), který je nejvzdálenější z Kanárských ostrovů. Poledník Ferrem procházející byl proto v 16. století označen za nultý a až do roku 1884 byly od něj odečítány zeměpisné délky.
Na mezinárodním kongresu ve Washingtonu roku 1884 byla zeměkoule rozdělena na 24 pásem po patnácti stupních zeměpisné délky s časovým rozdílem jedné hodiny. V každém pásmu platí čas poledníku procházejícího jeho středem.
Víte, že…
… Jindřichův Hradec má má „nejpřesnější“ středoevropský čas? Na na území České republiky a ve většině evropských států platí tak zvaný středoevropský čas, který vykazuje rozdíl jedné hodiny k východu proti času světovému (západoevropskému). Osu časového pásma pro tento středoevropský čas tvoří 15. poledníkový stupeň východní zeměpisné délky, který probíhá přibližně polovinou Čech. Město Jindřichův Hradec leží přesně na tomto důležitém poledníku. Proto se dá říci, že toto město má „nejpřesnější“ středoevropský čas.