Opereta je druh dramatického žánru, při němž je uplatňována hudba, zpěv, mluvené slovo, tanec i balet. Třebaže v době svého vzniku a největšího rozmachu měla opereta přídomek zábavního, lehčího žánru, s postupujícím čase už umělecké kvality operety nejsou posuzovány tak přísně. Možná i proto, že klasická opereta je už uzavřeným, dále se nevyvíjejícím žánrem. Přímým nástupce operety se stal muzikál.
Opera nikdy nebyla pro široké masy
Opereta vznikla jako jednodušší hudební dramatické dílo asi tak v polovině 19. století, ale již mnohem dřív existoval žánr tak zvané komické opery.
Vznik operety se jeví jako logický. Hudební dramatická díla představovaná klasickou „velkou“ operou byla velmi náročná. Což můžeme posoudit sami při sledování jakéhokoliv operního díla:
- náročné partitury, jejichž melodie jsou (s výjimkou arií) těžko zapamatovatelné,
- slovům zpívaným školeným operním hlasem se dost často obtížně rozumět,
- děj oper bývá často spletitá, a kdo jej nezná předem, těžko se v zápletce orientuje.
Kromě toho se opery uváděly jen na klasických scénách, protože kromě obsazení profesionálními pěvci vyžadovalo nastudování opery také orchestr, často složité dekorace a kostýmy odpovídající době, v níž děj probíhá. To vše činilo operu produkčně i návštěvnicky drahou a pro většinu lidí nedostupnou.
Opereta,“nezbedná“ sestra opery
Není divu, že po všech stránkách lehčí opereta získala okamžitě na velké popularitě:
- nenáročný a často humorný děj ze soudobého prostředí,
- zápletky jsou vysvětlované divadelní řečí,
- hudební složka líbivá, melodická,
- zpívané partie děj spíš komentují, ale zásadně neposouvají, takže ani nevadí, když nějaké slovo textu ve zpěvu zanikne.
- Jednodušší melodie bylo možno zpívat i odborně neškolenými hlasy, takže role zvládali i činoherci.
- Díky menší náročnosti mohla operety zašít uvidět i malá, oblastní nebo i amatérská divadla, takže se operety rychle dostaly ke všem vrstvám lidí.
Prodaná nevěsta opereta?
I když se poměrně často uvádí, že i naše národní opera Prodaná nevěsta byla původně napsaná jako opereta, není to tak docela přesné vyjádření. Prodaná nevěsta vznikla jako divadelní komedie se zpěvy, tanci a pohybovou choreografií. Mistr Smetana neměl zájem vytvořit „laciné“ lidové dílo, ale hodnotnou operu v českém národním stylu. A i když byla prodaná nevěsta v původní podobě nastudována činoherním souborem Prozatímního divadla, do rolí byly postupně obsazováni pěvci, mluveného slova ubývalo, až se „Prodanka“ stala čistou operou.
Situace kolem premiéry Prodané nevěsty a spor prvního představitele principála Jindřicha Mošny s Bedřichem Smetanou jsou poutavě vylíčeny v půvabné knize Františka Rachlíka Komedie plná lásky.
Hlavní představitelé operetní tvorby
- Za zakladatele operety je považován Jacques Offenbach, který do svých často satirických děl zařadil i v té době poněkud „nemravný“ tanec kankán, při němž tanečnice odvážně odhalují nohy až do nejvyšších partií a rychlý galop. Dalšími francouzskými operetními skladateli byli například Florimond Hervé (a jeho dodnes populární Mam´zelle Nitouche), Alexandre Charles Lecocq, Jean Robert Planquette.
- Především sentimentální nenáročný děj plný lásky a líbivé valšíkové melodie – to jsou typické znaky operety rakousko-uherské. Představitelé: Johann Strauss mladší (Netopýr, Cikánský baron), Franz von Suppé, Karl Millocker, Franz Lehár, Emmerich Kálmán.
- Českou „operetní obec“ zastupují nejvýznamněji Oskar Nedbal, Rudolf Friml (žijící v USA), Rudolf Piskáček, Julius Kalač či Rudolf Kubín.
Klasická opereta, jejíž doménou bylo zejména Hudební divadlo v Karlíně, patří dnes už skoro k historickým žánrům. Třebaže se nejzdařilejší díla stále hrají, nová nevznikají.
Operetu zcela nahradil novodobý muzikál.