Vasarelyho nadace v Aix-en-Provence
Asi každý, kdo má ve svém internetovém adresáři víc než dvacet lidí, dostal někdy do své pošty hromadně přeposílanou sérii obrázků, jejichž tajemství spočívalo v nějaké optické iluzi – na první pohled se obrázek jevil jinak, než při bližším prohlédnutí. Tyto více či méně zdařilé reprodukce jsou postaveny na základě tak zvaného optického klamu.
Klamavé obrázky nejsou žádnou novinkou. Optickým klamem se v průběhu historie zabývali různí umělci. V šedesátých letech se z nich vyvinul i umělecký směr zvaný opt art. Jeho nejznámějším představitelem byl malíř maďarského původu Victor Vasarely.
Jak vzniká optický klam
Tak zvaný optický klam vzniká, když se při pohledu na nějakou realitu vytváří v našem mozku představa něčeho jiného. Optický klam nevzniká v oku – to vidí správně – ale v mozku. Mozek obraz přetvoří na základě už někdy vnímaného, a nebo viděný obraz interpretuje jinak. Tak se může stát, že se člověk domnívá, že vidí něco jiného, než je skutečnost.
Vytvářet záměrně výtvarná díla, která lze „vidět“ různě je odjakživa určitá „hříčka“ výtvarníků. Existují i klasické obrazce vytvářející optický klam, jejichž původ se počítá už na tisíce a stovky let. Obrazy jsou vytvářeny tak, že jsou některé linie úmyslně špatně ztvárněny nebo je zkreslena perspektiva, přičemž mozek má tendenci perspektivu a prostor vidět správně.
Opt art jako umělecký směr
V 50. a 60. letech 20. století se na základě optických klamů ve výtvarném umění rozvinul umělecký směr, který se nazývá optical art, zkráceně opt art. Jeho nejznámějším představitelem byl Victor Vasarely.
Vasarely, „král“ optického klamu
Původně jeho příjmení znělo Vásárhelyi, což připomíná jeho maďarský původ. Od roku 1930 však trvale žil ve Francii. Našel tu svůj druhý domov stejně jako třeba Španěl Picasso nebo ruský Žid Chagall. Do dějin umění vstoupil především jako tvůrce op-artu, umění, které využívá geometrických tvarů k vytváření zvláštních prostorových a optických iluzí.
Nejde o nic nového pod sluncem. Pokud jste v Benátkách navštívili chrám sv. Marka, tak podobné motivy najdete na jeho středověké podlaze. Vasarely však svoje kompozice uplatnil od závěsných obrazů přes grafiky a plakáty až po velké tkané gobelíny nebo prostorové plastiky. Prostě op-art, optické umění, udělal tím, čím je a zaplavil jím doslova celý svět. Na jihu Francie, v Provenci, vybudoval dvě velká muzea. Nejednou to bylo za cenu velkých finančních obětí. Vytvoření Vasarelyho nadace v roce 1976 v Aix-en Provence stálo kolem 25 miliónů franků a vesměs všechny náklady hradil sám umělec. V těchto objektech se daly a dodnes dají koupit poměrně levně umělcovy grafiky, plakáty i velice kvalitní, autorizované reprodukce, pro něž vymyslel i originální název: multiples (rozmnoženiny).
Maďarsko na slavného rodáka nikdy nezapomnělo. Muzeum krásných umění v Budapešti uspořádalo už v roce 1969 jeho obrovskou retrospektivu, která se stala senzací a jezdily na ni plné autobusy zájemců z nejrůznějších koutů země. Západní tisk o ní psal jako o průlomu abstrakce do východního bloku. A Vasarely byl dojat a také vděčný: Maďarsku věnoval velké kolekce svých prací, které se staly základem pro dvě velká muzea jeho děl. Co se týče kréda, tvrdil, že vymyslel uměleckou tvorbu, která „je univerzální svým charakterem, zároveň však umožňuje nejen projev osobnosti, ale i etnické zvláštnosti“.
Victor Vasarely, král optického klamu, se narodil roku 1906 v Pécsi, zemřel v roce 1997 v Paříži.
Foto: Vasarelyho nadace v Aix-en-Provence (sxc.hu)